Největší logistická akce českého filmu. Kulový blesk vznikal mnohem dramatičtěji, než se zdá

Největší stěhovací akce v dějinách českého filmu vznikla podle skutečnosti

Když se řekne Kulový blesk, většina diváků si okamžitě vybaví desítky nezapomenutelných hlášek, Rudolfa Hrušínského s vážnou tváří pronášejícího naprosté absurdity nebo zoufalé obyvatele pražských bytů, kteří jsou ochotni udělat cokoliv, jen aby se přestěhovali. Jen málokdo si ale uvědomuje, že celý film stojí na skutečném problému, který v Československu sedmdesátých let trápil statisíce lidí.

Bytová krize byla jedním z největších strašáků socialismu. Vlastní byt nebylo možné jednoduše koupit a prodat jako dnes. O přidělování rozhodovaly podniky, národní výbory nebo družstva a lidé často čekali dlouhé roky. Pokud chtěl někdo větší byt, menší byt nebo se přestěhovat do jiné části města, musel hledat další zájemce a vytvořit takzvanou řetězovou výměnu. Čím více bytů se do ní zapojilo, tím složitější byla.

Právě tento fenomén zaujal scenáristy Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, kteří z něj dokázali vytvořit jednu z nejlepších českých komedií vůbec. To, co dnes působí jako geniální nadsázka, tehdejší diváci dobře znali z vlastního života.

Socialismus jako komedie. Smoljak se Svěrákem se trefili přesně do černého

Kulový blesk měl premiéru v roce 1979, tedy v období hluboké normalizace. Nebyla to doba, kdy by filmaři mohli otevřeně kritizovat režim. O to větší obdiv si zaslouží scénář, který dokázal vystihnout absurditu tehdejší společnosti, aniž by přímo útočil na politiku.

Ve filmu totiž nejde jen o stěhování. Každá postava představuje jiný typ člověka, kterého socialistický systém donutil přizpůsobit se nesmyslným pravidlům. Nikdo není úplně šťastný tam, kde bydlí, ale změnit situaci je téměř nemožné. A tak vzniká geniální plán přestěhovat najednou několik domácností během jediného dne.

Dnes se může zdát podobná situace neuvěřitelná, tehdejší diváci se ale smáli hlavně proto, že ji sami znali. Humor Kulového blesku proto nikdy nezestárl. Jen se změnil důvod, proč se smějeme.

Rudolf Hrušínský jako dirigent stěhovacího orchestru

Ústřední postavou je organizátor celé akce ing. Radimský, kterého s typickým klidem ztvárnil Rudolf Hrušínský. Jeho civilní projev dodává filmu zvláštní kouzlo. Ani v největším chaosu nezvyšuje hlas a působí dojmem člověka, který zvládne úplně všechno.

Hrušínský tehdy patřil mezi nejobsazovanější české herce a dokázal zahrát stejně přesvědčivě tragickou postavu jako komediálního hrdinu. Právě jeho nenápadné herectví je jedním z hlavních důvodů, proč film funguje i po téměř padesáti letech.

Vedle něj se objevuje doslova herecká reprezentace Československa: Josef Abrhám, Daniela Kolářová, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Zita Kabátová, Milada Ježková, Karolína Slunéčková a další. Každý z nich dostal prostor vytvořit postavu, na kterou diváci dodnes nezapomněli.

Jan Werich měl hrát jednu z nejvýraznějších rolí. Osud rozhodl jinak

Jednou z nejzajímavějších kapitol filmu je obsazení operního pěvce Bílka. Tvůrci původně oslovili Jana Wericha, který by této postavě nepochybně dodal úplně jiný rozměr. Werich však už byl vážně nemocný a nabídku musel odmítnout.

Role nakonec připadla skutečnému opernímu pěvci Karlu Kalašovi, který se před kamerou pohyboval mnohem méně než profesionální herci. Přesto vytvořil jednu z nejpamátnějších postav filmu.

Natáčení připomínalo skutečný kulový blesk

Samotné natáčení nebylo o nic jednodušší než filmová akce. Kvůli velkému množství postav museli filmaři pečlivě plánovat každý natáčecí den. Přesuny nábytku, stěhovacích vozů i herců připomínaly skutečnou logistickou operaci.

Velká část scén vznikala v pražských bytech a ulicích, které dnes vypadají úplně jinak. Film se tak nechtěně stal i jedinečným dokumentem tehdejší Prahy.

Ladislav Smoljak navíc debutoval jako režisér celovečerního filmu. Přesto natočil dílo, které se okamžitě zařadilo mezi nejúspěšnější české komedie všech dob.

Film, který zestárl jen na papíře

Přestože od premiéry uplynulo téměř půl století, Kulový blesk neztratil nic ze své přitažlivosti. Důvod je jednoduchý. Nejde jen o komedii o stěhování.

Je to film o lidské vynalézavosti, schopnosti poradit si i v nesmyslném systému, o sousedských vztazích, malých lžích i velkých snech. Diváci se dnes smějí jiným věcem než v roce 1979, ale smějí se stejně intenzivně.

Mladší generace v něm objevuje dokonale napsanou komedii. Ti starší zase nostalgickou připomínku doby, která byla plná omezení, ale také nezaměnitelných životních situací.

Kulový blesk je důkazem, že nejlepší humor vzniká z obyčejného života

Svěrák se Smoljakem nepotřebovali drahé triky ani velkolepé efekty. Stačilo jim několik bytů, parta skvělých herců a nápad, který byl tak absurdní, až byl skutečný.

Právě proto se Kulový blesk stal nesmrtelnou klasikou. Není to jen film o stěhování. Je to geniální satira na dobu, kdy obyčejná výměna bytu připomínala vojenskou operaci, a zároveň jedna z nejlépe napsaných českých komedií vůbec.

Dodnes baví nové generace diváků a stále potvrzuje, že opravdový humor nestárne. Jen získává nové publikum.

Ve vysílání 6. 7. v 16:25 na Nově.