Odseděl si trest a měl být volný. Pak se celé Polsko začalo bát toho, co přijde

Příběh, který nezačíná v dnešní době

Některé kriminální příběhy člověk sleduje proto, aby zjistil, kdo zločin spáchal. U nového polského seriálu Prawo bestii ( Zákon zvířat), je to trochu jinak. Viník je známý téměř od začátku. Mnohem zajímavější je sledovat, co všechno jeho případ udělá s lidmi kolem něj a jak daleko jsou ochotni zajít ti, kteří mají rozhodovat o bezpečnosti ostatních.

Čtyřdílné drama režiséra a spoluautora Kaspera Bajona zavede diváky nejprve do roku 1988. Polskem tehdy otřese vražda čtyř chlapců a vyšetřování dostane na starost major Anna Berszová, kterou hraje Agnieszka Grochowska. O pomoc požádá svou blízkou přítelkyni, psychiatričku Agnieszku Grabskou v podání Agnieszky Żulewské. Ta má posoudit duševní stav hlavního podezřelého Mariusze Trynkiewicze, kterého ztvární Michał Pawlik. 

Na první pohled jde o klasické vyšetřování. Jenže obě ženy se velmi brzy ocitnou v situaci, kdy žádná odpověď nebude jednoduchá. Jedna pracuje pro stát a musí zjistit, co se stalo, druhá má odborně posoudit člověka podezřelého z mimořádně závažných činů. Nad nimi navíc stojí veřejnost, která chce především jedinou věc – aby se viník už nikdy nemohl dostat k dalším dětem. A přesně v takovou chvíli mohou být profesionální pravidla těžší než samotné vyšetřování.

Dvě přítelkyně učiní rozhodnutí, které je navždy rozdělí

Kasper Bajon přitom nechce natočit pouze další seriál o známém případu. Netflixu řekl, že ho mnohem víc zajímají lidé, kteří pracují pro stát a najednou musejí učinit rozhodnutí, v němž se střetává zákon, spravedlnost a potřeba chránit společnost. Podle něj právě ve chvíli, kdy se tyto tři věci nedají jednoduše spojit, vzniká skutečné drama. 

A přesně takový okamžik přijde i mezi Annou a Agnieszkou. Pod obrovským tlakem učiní rozhodnutí, které jejich přátelství zničí. Co přesně se mezi nimi stane, patří k hlavním tajemstvím seriálu. Netflix proto záměrně staví příběh nejen na policejním případu, ale na vztahu dvou žen, které byly kdysi blízkými přítelkyněmi a po jediné události se od sebe na desítky let odříznou. 

Právě díky tomu může být seriál zajímavý i pro diváka, který už samotný případ zná. Nejde totiž o hon na neznámého vraha. Jde o to, co udělá strach s lidmi, kteří musejí přijmout rozhodnutí, jehož důsledky nedokážou předem odhadnout.

O pětadvacet let později je všechno zase na stole

Druhá časová rovina se přesune do roku 2014. Odsouzenému muži se blíží konec trestu a na obzoru se objeví možnost jeho propuštění. Anna už mezitím není jen policistkou, ale zastává významnou veřejnou funkci. Agnieszka se stala uznávanou odbornicí na psychiatrii. Zdá se, že jejich životy se dávno vydaly různými směry. Jenže minulost se vrátí.

Obě ženy se znovu setkají a musejí otevřít případ, který mezi nimi zanechal pětadvacet let starou ránu. Najednou se ukazuje, že rozhodnutí z roku 1988 neskončilo posledním výslechem ani rozsudkem. Jeho následky žily dál a nyní se vracejí ve chvíli, kdy má být odsouzený člověk znovu volný. 

A tím přichází otázka, která je možná ještě děsivější než samotný zločin. Má člověk po odpykání trestu právo začít nový život, i když se ho společnost bojí? Nebo je možné ho dál izolovat jen proto, že někdo věří, že by mohl být nebezpečný?

Takzvaný zákon o bestiích nevznikl náhodou

Skutečným předobrazem příběhu je případ Mariusze Trynkiewicze, který byl odsouzen za vraždu čtyř chlapců. Jeho případ se stal v Polsku symbolem debaty o tom, co má stát dělat s mimořádně nebezpečným pachatelem ve chvíli, kdy mu skončí uložený trest. V roce 2014 se pak polský stát rozhodl přijmout zvláštní legislativu, která za splnění zákonných podmínek umožňovala další izolaci osob považovaných za vážné ohrožení pro společnost. Opatření se ujalo pod označením „zákon o bestiích“. 

Nejzajímavější přitom je, že samotný zákon přesahuje jeden konkrétní případ. Otevírá obecnější právní a etickou otázku, jestli lze člověka po skončení trestu dál držet v izolaci kvůli obavě z jeho budoucího chování. Právě tento konflikt mezi ochranou společnosti a principy právního státu tvoří jednu z hlavních linek seriálu. A tvůrci se nesnaží dát jednoduchou odpověď.

Největší hrůza možná není v tom, co udělal vrah

Michał Pawlik dostal mimořádně nevděčnou úlohu. Hraje člověka, jehož jméno je spojeno s děsivým případem a kolem něhož se v průběhu let vytvořil obraz téměř zosobněného zla. Seriál však podle Bajona nestojí především na senzaci. Zajímá ho mechanismus, v němž se ocitnou lidé, kteří mají rozhodovat o osudu jiného člověka a přitom musejí počítat i s bezpečností tisíců dalších.

Právě proto je důležitější než samotná postava odsouzeného vztah Anny a Agnieszky. Jedna rozhoduje z pozice policistky, druhá z pozice psychiatričky. Obě věří, že dělají svou práci správně. Jenže potom zjistí, že jejich odborné role nestačí k tomu, aby vyřešily dilema, které je ve skutečnosti mnohem větší.

A když se po čtvrtstoletí znovu setkají, musí si položit otázku, zda tehdejší rozhodnutí bylo opravdu správné. Nejde jen o to, co udělal odsouzený muž. Jde také o to, co udělaly ony dvě a jestli mohou s následky svého rozhodnutí vůbec žít.

Poláci už vědí, jak dělat seriály, které dokážou obstát i za hranicemi

Prawo bestii přichází v době, kdy polská filmová a seriálová tvorba zažívá mimořádně viditelný posun. A právě Netflix v něm hraje velmi významnou roli. Když v roce 2018 uvedl první vlastní polský seriál, začínal teprve dlouhodobější vztah mezi globální platformou a polskými tvůrci. Od té doby se nabídka dramaticky rozrostla.

Netflix letos při desetiletém výročí svého vstupu na polský trh uvedl, že od roku 2016 v Polsku vyprodukoval nebo licencoval více než 700 filmů a seriálů, z toho přes 80 původních produkcí. Více než 60 polských titulů se podle údajů platformy dostalo do jejího globálního žebříčku deseti nejsledovanějších neanglických filmů či seriálů. Platforma zároveň uvádí spolupráci s více než 40 produkčními společnostmi a podporu více než 5000 pracovních míst pro členy štábů a herecké obsazení. 

Nejde přitom jen o čísla Netflixu. O rozsahu jeho působení informovala také polská agentura PAP, podle níž za první desetiletí Netflix investoval v Polsku do místní ekonomiky více než 3 miliardy zlotých a spolupracoval s více než 40 místními produkčními společnostmi. 

Výsledkem je prostředí, v němž se polští filmaři stále častěji dostávají k příběhům, které fungují doma i mimo Polsko. Seriály jako Velká voda, Bažina nebo Heweliusz ukázaly, že lokální příběh nemusí být překážkou pro mezinárodní publikum. Naopak. Právě specificky polské dějiny, prostředí a problémy mohou být důvodem, proč si podobné tituly získají pozornost i jinde. Netflix sám uvádí, že více než 60 polských titulů se objevilo v globálním Top 10 neanglických titulů. 

Kasper Bajon už ví, jak postavit drama na skutečné historii

Pro Prawo bestii je důležitý také člověk za kamerou. Kasper Bajon už má zkušenost s historickými a společensky vypjatými tématy. Podílel se na seriálech Velká voda, Bažina a Heweliusz, které se rovněž objevily na Netflixu.

Tentokrát ale volí sevřenější formát. Pouhé čtyři epizody znamenají, že příběh nemusí obcházet kolem vedlejších dějových linií. Dvě časové roviny mají přesně stanovený úkol: ukázat, jak jedno rozhodnutí zničí přátelství a jak jeho důsledky přežijí celé čtvrtstoletí.

V hlavních rolích se potkávají Agnieszka Grochowska, Agnieszka Żulewska a Michał Pawlik, kteří už mají zkušenosti i s dalšími netflixovými projekty. Grochowska se objevila například ve filmech Den matek a Jak jsem se zamilovala do gangstera, Żulewska hrála ve Velké vodě a Bažině a Pawlik se představil ve filmu Žiletky. 

Čtyři díly, jeden skutečný případ a otázka bez jednoduché odpovědi

Prawo bestii dorazí na Netflix 18. listopadu 2026 jako čtyřdílné drama inspirované skutečnými událostmi. Na českého diváka tak nečeká pouze další příběh o vraždách. Mnohem důležitější bude sledovat dvě ženy, které se kvůli jednomu případu ocitly na opačných stranách a po čtvrtstoletí zjistí, že před vlastní minulostí se utéct nedá.

Vrah je v tomto příběhu známý. Tajemstvím zůstává něco jiného. Co jsou ochotni udělat slušní lidé, když dostanou za úkol ochránit ostatní před člověkem, kterého se všichni bojí. A jestli se při tom sami nezačnou měnit v něco, proti čemu původně bojovali.