Nostalgie z konce 80. let. Film Čekání na Patrika nabídne skvělý soundtrack i známé tváře

Sobotní večer je jako stvořený k tomu, abyste se pohodlně usadili na gauči a nechali se unést do světa, kde vládne napětí, touha a neuvěřitelné emoce. Co kdyby vám někdo slíbil film s nadupaným soundtrackem plným legendárních kapel, s hereckou sestavou, která dnes patří k absolutní špičce, a s příběhem, který vás vtáhne do víru intrik? A co když vám řekneme, že celý snímek stojí na jednom geniálním triku, který diváky mate už téměř čtyři dekády?

Když se internát změní v bojiště o lásku

Nastává čas odhalit karty. Tento nezapomenutelný film nese název Čekání na Patrika a režíroval ho podle vlastního scénáře Petr Tuček. V hlavních rolích září Miroslava Pleštilová (Zuzka), Šárka Marková (Helenka) a Monika Kvasničková (Sylva). Mužské protějšky ztvárnili Jiří Pomeje (Honza), Karel Roden (Mirek) a David Matásek (Pepa).

Děj se odehrává v uzavřeném mikrosvětě dívčího internátu textilní školy, kde vládne přísný režim. Pod povrchem však tepe touha po svobodě, dospělosti a osudové lásce. Když jedna ze studentek začne vyprávět o svém dokonalém milenci – tajemném pilotovi Patrikovi – rozhoří se mezi dívkami vlna závisti a fascinace. Všechny dychtivě pátrají po jeho identitě, nikdo však netuší, že hranice mezi realitou a nebezpečnou iluzí je tenčí, než se zdá.

A tady přichází ten největší trik celého snímku. Kolem filmu dodnes koluje jeden z nejmasivnějších mýtů české kinematografie. Internetová média masivně šíří informaci, že Jiří Pomeje ztvárnil titulní postavu Patrika. Pravda je přitom zcela jiná. Pomeje hraje postavu Honzy, nápadníka jedné z hrdinek. Samotná titulní postava Patrika je čistě fiktivní, vymyšlená hlavní hrdinkou Helenkou, a ve filmu se fyzicky vůbec neobjeví.

Tanečník, choreograf a nadupaný soundtrack

Natáčení provázela neuvěřitelná energie. Málokdo ví, že Jiří Pomeje měl za sebou deset let závodní průpravy v tanci a stepu. Režisér ho proto pověřil vytvořením kompletní choreografie pro všechny taneční scény. Mladý herec se tak na snímku podílel nejen před kamerou, ale i za ní.

Dalším výrazným prvkem je soundtrack, který představuje mimořádně pestrý výběr tehdejší populární a alternativní hudby. Ve filmu zazní pecky od kapel Citron (úvodní „Zase dál“), Pražský výběr („Tatrman“), dále pak skladby od Laura a její tygři, Oceán, Turbo, Panika či Tango. Hudba zde nefunguje jen jako kulisa, ale jako přímý vyjadřovací prostředek tehdejší mládeže.

Pro režiséra Petra Tučka měl však tento film hořkosladkou pachuť. Stal se jeho vůbec posledním celovečerním snímkem. Talentovaný tvůrce nečekaně a předčasně zemřel v roce 1990, pouhé dva roky po premiéře, což dodnes vnáší do vzpomínek na natáčení hluboký smutek.

Nostalgie, bláznovství a Škoda 1203

Herec Jiří Pomeje na toto období vzpomínal s velkou láskou: „Byl to můj druhý film a jedno z nejkrásnějších natáčení. Pan Tuček byl báječný, veselý člověk se smyslem pro humor. My byli mladí blázni, vyváděli jsme jeden průšvih za druhým, ale on s námi měl neskutečnou trpělivost. Je strašná škoda, že krátce nato nečekaně zemřel,“ říká Pomeje.

Film věrně zachycuje dobový kontrast konce 80. let v tehdejším Československu. Na jedné straně stojí šedá socialistická realita reprezentovaná ikonickým užitkovým vozem Škoda 1203, na druhé straně touha mládeže po západním životním stylu. Ta se projevuje divokou módou, odvážnými účesy a poslechem syntezátorové a rockové hudby.

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše:

To je tak blbý film, až se mi líbí! Krásné holky, skvělá beatová muzika z konce osmdesátek a k tomu ta nostalgie na mládí a učňák. Kdo v té době žil, ten si rád zavzpomíná,

píše fanoušek na ČSFD. Snímek si i po letech udržuje své kouzlo a specifickou fanouškovskou základnu.

Pokud si chcete tento nostalgický výlet do konce osmdesátých let připomenout a odhalit tajemství fiktivního pilota Patrika, máte jedinečnou příležitost. Snímek Čekání na Patrika odvysílá Prima v sobotu 3. října 2026 od 16:55 do 18:55. Připravte si popcorn, pohodlné místo na gauči a nechte se unést do světa, kde nic není takové, jak se zdá. A co vy, věřili jste také mýtu o Patrikovi?