Jak dnes vzpomíná na své nejznámější role František Němec, filmový táta malého Vaška

František Němec se narodil v roce 1943 v Sezimově Ústí. Svým vzhledem si v divadle vysloužil četné role aristokratů a milovníků. Na Barrandově mu jedna žena předpověděla, že se svým obličejem bude hrát policajty a lumpy. Mezi svými kolegy je jednaosmdesátiletý herec označovaný za nejlepšího herce současnosti, ale František Němec je tajnůstkář a moc toho o sobě neprozrazuje.

Rozhovory dává jen zřídka, rodinu si vždy chránil jako nejcennější poklad. Moc se toho neví o manželce, dětech ani vnoučatech.

Pamětníci si ho budou pamatovat ze seriálu Byl jednou jeden dům, kde hrál němého zběha, a samozřejmě ze seriálu 30 případů majora Zemana. Sám František Němec má ale ještě horší vzpomínku, kdy musel hrát Lenina v Národním divadle. V představení hrál například i Josef Kemr a Petr Kostka. Herci tenkrát neměli moc na výběr, když chtěli zůstat u své profese. Jak v jednom rozhovoru uvedl:

A co nám zbývalo? Přece nespácháme harakiri kvůli takové kravině. Jednoduše bylo potřeba takové role rychle vymazat z hlavy, přestože pachuť zůstala.

Ať už hrál František Němec policajta nebo Lenina, televizní diváci si ho budou pamatovat především jako doktora Řehoře v seriálu Nemocnice na kraji města a jako náčelníka horské služby a otce malého Vaška v rodinných komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.

Na výběru dětského herce měl tenkrát trochu podíl, protože Marie Poledňáková chtěla znát jeho názor na děti, které se o roli Vaška ucházely. A František Němec jí tenkrát řekl:

Když tomu mám věřit, tak to musí hrát jedině támhleten chlapeček Tomáš Holý.

Tomáš podle něj byl velmi bystré dítě, které si všichni hned zamilovali. I jeho zásluhou byla na natáčení milá atmosféra a všechno šlo samo. Tedy skoro všechno. Jak bývalý představitel náčelníka horské služby přiznal, lyžování nepatřilo mezi jeho kratochvíle, a tak se před natáčením musel na dětské cvičné loučce s trenérem naučit alespoň základy, aby mohl předstírat na kameru, že lyžuje.

Snadné to neměl ani jako horolezec. Jednou si to zkusil a natáčelo se. Jako horolezec působil věrohodně a jen málokdo věděl, že mu zapomněli říct, aby si vzal košili s límcem, protože v tričku si spálí od lana krk. Krk nebyl jedinou ohroženou částí těla. Jak se později dozvěděl, měl si brát spodky z umělých vláken, které rovnoměrně rozloží teplo, a nespálí si tak zadek!

Pád ze skály, který během natáčení zachytil vyděšený kameraman, byl skutečný. Opět došlo na nedostatečné vysvětlení techniky v lezení a herec se pěkně pochroumal. Na svůj pád si dobře pamatuje a popsal ho v jednom rozhovoru:

Já se od té doby musím smát, když vidím ve filmech, jak lidé odněkud padají a řvou u toho. To vůbec není pravda. Je to takový fofr… I když paradoxně v té rychlosti jako by se zároveň zastavil čas. To trvá nekonečně dlouho, než sebou člověk práskne na zem. To jsem naštěstí úplně nezažil, protože kluci mě jistili a včas zareagovali, zatáhli za lano. Ale nevěřte tomu, že lidé křičí, když padají. Všelicos mi prošlo hlavou, než kluci chytili lano.

Film Jak vytrhnout velrybě stoličku je ve vysílání 25. prosince a volné pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny 26. prosince, vždy v podvečer na ČT1.