Dnes v Ulici: Tonda sepíše proslov, Vilma vezme Kateřinu na milost a Lumír otevře téma společného bydlení

Patron zahrádky je z nové funkce nadšený

Tonda je poslední dobou skleslý, protože nemá nic, do čeho by vložil čas a energii. Všichni kolem pořád pracují, nikdo nemá prostor se mu věnovat a poslouchat jeho stýskání. Naštěstí Kateřina přijde s nápadem ho rozptýlit a spolu s Vendulou a Martinou vymyslí, že z něj udělají patrona hospodské zahrádky, která se má na léto slavnostně otevřít.

Vendula a Martina se toho zhostí se ctí. Veleváženou funkci patrona zahrádky pořádně nafouknou tak, aby Tonda nemohl odmítnout, navíc mu pořídí i krásnou pamětní destičku. Pan Hložánek je jejich gestem natolik překvapen a rozradostněn, že se hned pustí do přípravy kvalitního proslovu. Zpočátku se mu sice nedostává inspirace, přece jen už trochu vyšel ze cviku, ale s pomocí syna Jirky a šikovné Martiny nakonec vymyslí vskutku nápaditý a vtipný proslov, který všechny pobaví. Při té příležitosti se pochopitelně znovu pokusí dát Jirku a Martinu dohromady, oba však jeho pokusům zdatně odolávají.

Vilma konečně uzná kvality Lumírovy přítelkyně

Akce zahrádka se celkově hezky vydaří. Vendula dokonce pozve Martinu do Telecího, aby tam spolu mohly v klidu vymýšlet další projekty, na nichž by mohly spolupracovat. Kateřina je potěšená pohledem na to, jak se ty dvě holky spřátelily.

Po připravených pokrmech se na zahrádce jen zapráší. Všichni si obzvlášť pochvalují pomazánky, se kterými pomáhala Vilma. Tahle informace Kateřinu upřímně šokuje. Kdo by to byl řekl, že se paní Nyklová odhodlá přiložit ruku k dílu ve prospěch něčeho, co se týká hospody. Stojí za zmínku, že právě dnes Vilma před Lumírem uzná, že Kateřina vlastně není tak špatná. Umí se dobře postarat o domácnost a Lexík ji naprosto zbožňuje, takže na chvíli zapomeňme, že Dubovská pochází z Děčína, a snažme se soustředit na to pozitivní.

Bydlení s Kateřinou musí odsouhlasit Lexík

Lumír si už delší dobu pohrává s nápadem znovu nadhodit téma společného bydlení, ale bojí se, že by nechtěně vyvolal další hádku a napětí. Povzbudivá slova od Venduly a snad právě také změna v mámině přístupu ho přimějí sebrat odvahu a konečně to zase zkusit.

Kateřina ho mile překvapí prohlášením, že už se u něj cítí být doma. Předtím se tomu bránila zřejmě proto, že vnímala všestranný nátlak. Možná se jí nelíbilo, že to od ní všichni očekávají. Ale teď, v posledních týdnech, to prostě nějak samo vyplynulo. Starali se společně o Lexíka, působili úplně jako rodina. Bylo by fajn, kdyby to takhle mohlo pokračovat. Nejdřív je však zapotřebí zeptat se právě Lexíka, zda bude souhlasit. Jeho bezprostřední reakce Kateřinu a Lumíra pobaví.