Šaty od ní nosily filmové hvězdy. Komunisté jí ale vzali životní sen a uvrhli do neštěstí

Módní dům, který definoval eleganci první republiky

Když se v meziválečném Československu mluvilo o luxusní módě, většina dam měla jasno – ty nejlepší šaty se šily u Hany Podolské. Návrhářka, která bývá často označována jako „česká Coco Chanel“, vybudovala první skutečně prestižní módní salon v českých zemích. Její modely nosily filmové hvězdy, aristokratky i manželky politiků.

Do jejího salonu chodila například první dáma Hana Benešová, herecké legendy Adina Mandlová, Nataša Gollová nebo Hana Vítová. Zákaznicí byla i slavná automobilová závodnice Eliška Junková. Přestože Podolská dosáhla mimořádného úspěchu a její jméno znala celá Evropa, závěr jejího života byl plný tragédií a ztrát.

Dívka, která musela živit rodinu

Hana Podolská, vlastním jménem Johanna Vošahlíková, se narodila 16. května 1880 jako nejstarší z dvanácti dětí. Její otec, architekt a stavitel František Vošahlík, patřil mezi uznávané odborníky své doby. Idylu rodinného života však brzy přerušila tragédie. Otec zemřel na tuberkulózu ve věku pouhých čtyřiačtyřiceti let. Na mladou Hanu tak brzy padla odpovědnost za rodinu. Aby pomohla matce uživit sourozence, vyučila se dámskou krejčovou u Anežky Fišerové v pražské Celetné ulici. Zpočátku docházela za zákaznicemi domů, kde šila a upravovala šaty podle jejich přání.

Zásadní obrat přišel po seznámení s akademickým malířem Viktorem Podolským. Brzy se vzali, a právě díky jeho podpoře si mohla Hana v roce 1908 otevřít první vlastní dílnu v Nuslích.

Modelový dům, který dobyl Prahu

Podnikání začalo skromně. Podolská zaměstnávala jen dvě švadleny. Úspěch se však dostavil rychle. Už v roce 1914 se rodina přestěhovala do luxusního bytu v paláci Lucerna na Václavském náměstí, kde vznikl slavný Modelový dům Hany Podolské. Její manžel patřil mezi muže, kteří byli ochotni opustit vlastní kariéru, aby podpořili úspěch své ženy. Opustil malířství a začal pracovat ve firmě. V době, kdy většina podniků patřila mužům, šlo o neobvyklý krok.

Po první světové válce nastala pro salon zlatá éra. Podnik se proměnil v luxusní módní dům, jehož součástí bylo kloboučnictví i kožešnictví. Počet zaměstnanců postupně narostl na několik desítek.

Inspirace Paříží a chytrý marketing

Móda první republiky se po válce začala orientovat především na Paříž. Hana Podolská proto pravidelně cestovala do francouzské metropole, kde sledovala nejnovější trendy. Účast na módních přehlídkách byla velmi drahá a jedna cesta stála kolem 30 tisíc korun, což byla tehdy obrovská částka. Podolská však dobře věděla, že bez inspirace z Paříže by její salon nemohl držet krok s evropskou módou.

Spolu se svou kreslířkou Hedvikou Vlkovou dokonce vymyslela trik, jak obejít zákaz fotografování a kreslení na přehlídkách. Pokud Podolskou nějaký model zaujal, dala nenápadné znamení a Vlková odešla na toaletu, kde si návrh rychle načrtla.

Podolská byla také průkopnicí marketingu. Vydávala vlastní časopisy Móda a vkus a Eva, kde představovala nové kolekce a radila ženám s oblékáním. Spolupracovala také s fotografem Františkem Drtikolem, který její modely zachycoval na stylových snímcích.

Móda jako společenská událost

Podolská pochopila, že úspěch v módním průmyslu nezávisí jen na kvalitě šatů, ale také na publicitě. Začala proto pořádat módní přehlídky, které se rychle staly významnými společenskými událostmi.

Modely zpočátku předváděly dámy ze společnosti nebo slavné herečky. Ve 30. letech se na mole objevila například Adina Mandlová nebo operní pěvkyně Jarmila Novotná. Později Podolská začala zaměstnávat první profesionální manekýny.

Její modely se objevily také ve filmu. Například ve slavné komedii Kristián nosila šaty z jejího salonuAdina Mandlová po boku Oldřicha Nového. Ve filmu Katakomby se dokonce na plátně objevil i název jejího módního domu.

V době největší slávy se na šaty od Podolské čekalo i půl roku. Návrhářka byla známá svou přísností a perfekcionismem. Kontrolovala každý steh a osobně se účastnila všech zkoušek.

Tragédie, které změnily její život

Zatímco profesně se Podolské dařilo, v osobním životě ji čekaly těžké rány. V roce 1926 tragicky zahynul její manžel při nešťastné lovecké nehodě. Návrhářka se s jeho smrtí nikdy úplně nevyrovnala.

Další tragédie přišla v roce 1935, kdy její starší syn náhle oslepl, později ochrnul a krátce nato zemřel. Po druhé světové válce se situace ještě zhoršila. Snacha emigrovala do USA a druhý syn byl zatčen komunistickým režimem. Po propuštění z vězení se mu podařilo odejít do emigrace, což znamenalo, že se s matkou už nikdy nesetkal.

Konec slavného módního domu

Rok 1948 znamenal definitivní konec éry Modelového domu Hany Podolské. Komunistický režim podnik znárodnil a přejmenoval na Oděvní službu Eva. Kontakty s Paříží byly přerušeny a někdejší prestiž salonu rychle mizela.

Podolská sice směla ve firmě zůstat, ale pouze jako prodavačka. Měsíčně vydělávala 2400 korun a přišla také o část svého bytu. Vláda lidu důsledně trestala ty, kdo vyčnívali svojí pracovitostí a talentem nad ostatní.

V roce 1954 dostala výpověď a z místa, které sama vybudovala, musela odejít. Do salonu se vrátila už jen jednou. V roce 1968, kdy s ní moderátor Miroslav Horníček natočil krátký televizní rozhovor.

Smutný konec módní legendy

Hana Podolská zemřela v roce 1972 téměř zapomenutá. Žena, jejíž modely kdysi nosila společenská elita první republiky, dožila v ústraní a osamění. Svůj majetek nakonec odkázala pečovatelce, která se o ni starala. Její jméno však zůstává dodnes symbolem elegance, podnikatelského talentu a české módní historie.