KVÍZ: Otestujte se, kolik si toho pamatujete o ikonických rolích filmového milovníka Oldřicha Nového

Hrál, režíroval i šéfoval divadlům

Oldřich Nový (7. 8. 1899 – 15. 3. 1983) získal vztah ke hraní díky otci, který měl jako hasič na starost zajištění hlídek v pražských kinech, a také díky strýci, který jej bral s sebou do Národního divadla, kde působil jako herec. Otec si však přál, aby se Nový vyučil sazečem a měl tak jisté živobytí. Zájem o divadlo ale u něj nepřestal. Už při studiích začal hrát s ochotníky a od roku 1918 působil v angažmá divadla v Ostravě. O rok později odešel do Brna, kde nejprve hrál a později také režíroval a šéfoval operetě brněnského Zemského divadla. 

V roce 1926 odešel kvůli neshodám do Prahy, kde se stal ředitelem Národního divadla. Zde se mu konečně podařilo prosadit hudební komedii, se kterou v Brně neuspěl. S tímto žánrem byl na pražských prknech velmi úspěšný.

Jako ikonický milovník ve filmu

Svou filmovou kariéru odstartoval během německé okupace. Přestože svou první filmovou roli získal už v roce 1922 v němém filmu Neznámá kráska a později se objevil v několika menších rolích, úspěch mu přinesl až snímek Kristián (1939) režiséra Martina Friče. Jednalo se o Nového vůbec nejúspěšnější film, ve kterém excelovalo jeho herecké charisma milovníka žen. 

Následovala řada dalších populárních filmů, ve kterých se objevoval s dalšími hvězdami českého stříbrného plátna, jako byla Nataša Gollová, Věra Ferbasová, Adina Mandlová, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan a další.

Další osud po válce

Po válce se objevil se v několika filmech, kde ztvárnil hlavní roli. Nicméně úspěch z předválečných filmů se nezopakoval. Za zmínku z pozdější tvorby stojí především hudební komedie Zdeňka Podskalského Světáci (1969). Nový se věnoval poté především divadlu a hostoval po celé republice, hrál mnoho slavných hlavních rolí a několik úspěšných her také režíroval.

Nového životní motto

Na závěr si připomeňme Nového životní motto, které dobře charakterizuje jeho slavné herecké role i jeho osobnost: “Smích je kořením života a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.“