Krakonoš se vrací s tajemstvím, které může zastínit i Trautenberka. Nová pohádka ukrývá skutečnou historickou záhadu

Návrat, který se nerodil přes noc

Když se v roce 2022 objevilo Krakonošovo tajemství, ukázalo se, že legendární pán hor nemusí být jen dobrosrdečným ochráncem přírody, který trestá chamtivé sousedy. V podání Davida Švehlíka dostal mnohem nejednoznačnější tvář. Uměl být velkorysý, ale také uražený, impulzivní a někdy až nepříjemně tvrdohlavý. Právě díky tomu působil jako skutečná postava, nikoli jako pohádková autorita, která má vždycky pravdu.

Česká televize se nyní rozhodla na úspěch navázat. Novinka Krakonoš a básník vzniká opět pod režijním vedením Petera Bebjaka a se scenáristkou Barbarou Johnsonovou, která se podílela už na prvním filmu. Tvůrci nechtěli pokračování uspěchat. Johnsonová přiznala, že se do dalšího příběhu pustila až ve chvíli, kdy přišel nápad, který jí připadal dostatečně zajímavý. Druhý díl podle ní nemá být slabší než předchozí, ideálně má nabídnout ještě něco navíc.

Pro diváky je důležité, že nepůjde o pouhé opakování starých dobrodružství v nových kulisách. Tvůrci slibují směs napětí, humoru a pohádkové fantazie. A přestože se Krakonoš znovu vydá mezi lidi, tentokrát nemá být jediným středem příběhu. Významnou roli dostanou také obyvatelé městečka a podhůří, jejichž touhy a slabosti mohou rozpoutat pořádný zmatek.

Starý známý se vrací do kouzelné chaloupky

David Švehlík se do role Krakonoše vracel po čtyřech letech. Natáčení pro něj proto mělo i osobní rozměr. Když se štáb znovu objevil v Kořenově na Jablonecku, kde stojí Krakonošova chaloupka, herec zavzpomínal na první natáčecí den předchozí pohádky. Návrat na stejné místo označil za symbolický a přiznal, že v něm vyvolává nostalgii.

Švehlík se přitom nesnaží poměřovat s Františkem Peterkou, který se do povědomí několika generací diváků zapsal jako Krakonoš v oblíbeném večerníčkovém seriálu. Jeho filmový vládce hor je jiný. Méně předvídatelný, místy náladový a zdaleka ne vždy dokonale spravedlivý. Právě tato lidská nedokonalost mu dává prostor pro humor i dramatické situace.

V pokračování se vrátí také Ondřej Sokol jako národopisec Jiráček. Scenáristka Barbara Johnsonová otevřeně přiznala, že se této postavy nedokázala vzdát. Jiráček tak znovu vstoupí do příběhu, v němž se bude muset společně s novými hrdiny postavit nebezpečnému protivníkovi. Kdo čeká, že Krakonoš všechno vyřeší jediným mávnutím ruky, možná bude překvapen.

Nový Trautenberk? Tohle přirovnání se nabízí samo

Jednou z nejzajímavějších nových tváří je Martin Finger. V pohádce hraje hraběcího lesmistra, jehož jednání může připomenout dobře známého Trautenberka. Finger ovšem upozornil, že nejde o přímou kopii slavného chamtivce z Krkonošských pohádek. Jeho postava má vlastní motivace a do příběhu přináší nový typ konfliktu.

Přirovnání k Trautenberkovi je přesto lákavé. Vždyť právě střet mezi pánem hor a člověkem, který chce z okolního světa vytěžit co nejvíc pro sebe, patří k nejvděčnějším motivům krkonošských příběhů. Tentokrát ale nepůjde o návrat starého známého záporáka. Tvůrci chtějí nabídnout novou postavu, která může Krakonošovi pořádně zkomplikovat život.

V dalších rolích se objeví například Táňa Pauhofová, Kryštof Hádek, Vladimír Javorský, Michal Isteník, Leoš Noha nebo Vojtěch Franců. Výrazné obsazení naznačuje, že příběh nebude stát jen na souboji dvou mužů. Vedlejší postavy mají dostat vlastní prostor a jejich rozhodnutí mohou zamíchat kartami stejně jako jednání hlavních hrdinů.

Největší záhada se skrývá v opravdových dějinách

Právě tady se nová pohádka může odlišit od řady dalších vánočních příběhů. Scenáristka Barbara Johnsonová se při přípravě opírala o méně známá fakta z historie Krkonoš. Tentokrát tvůrci sáhli po mnohem temnějším motivu: arzenikové peci, která v Krkonoších skutečně existovala.

Nejde tedy o pouhou fantazii vymyšlenou pro filmový efekt. Historie regionu zná zpracování arzénové rudy a právě s touto činností souvisí také původ názvu Pece pod Sněžkou. Pohádka tak propojí kouzelný svět s dobou, kdy lidé v horách žili a pracovali za podmínek, které si dnešní návštěvníci turistických stezek jen obtížně představují.

Tento detail je možná ještě zajímavější než samotný návrat Krakonoše. Zatímco pohádkové bytosti patří do světa pověstí, jedovatá pec je připomínkou skutečného lidského snažení, které mohlo být nebezpečné a zároveň výnosné. Tvůrci si tak připravili půdu pro příběh, v němž se dobrodružství nebude odehrávat jen mezi kouzly a záhadnými setkáními, ale také kolem lidské chamtivosti a touhy po moci.

Z hor až na zámek

Filmaři se neomezili na jedno krkonošské údolí. Kromě Kořenova a dalších míst v okolí hor natáčeli také v Novém Městě nad Metují, na Dobříši a ve Vysokém Chlumci. Část scén vznikla v ateliérech České televize na Kavčích horách. Kostýmy připravil Ján Kocman, který se podílel i na historickém projektu Marie Terezie.

Nové lokace mají pohádce dodat pestrost, aniž by ztratila atmosféru známého kraje. A právě spojení skutečných míst, historických motivů a nejednoznačných postav může být tím, co z Krakonoše a básníka udělá víc než jen další vánoční podívanou.

Česká televize plánuje novinku do vánočního programu roku 2026. Jisté je, že Krakonoš se vrací do krajiny, kterou zná, ale tentokrát ho čeká nový protivník a příběh inspirovaný skutečnými dějinami.

Jestli se hraběcí lesmistr opravdu stane protivníkem, vedle něhož bude Trautenberk působit skoro jako neškodný soused, ukáže až samotná pohádka. Jedno je ale zřejmé už nyní: největší kouzlo nového Krakonoše nemusí spočívat v nadpřirozených schopnostech, nýbrž v tom, jak dobře dokáže odhalit lidské slabosti.