Novinka Davida Ondříčka vstupuje do kin. Přirovnávají ji k Samotářům

Něco víc než jen běžná česká komedie

Od čtvrtka 22. října 2026 můžete v kinech vidět autorskou komedii režiséra a scenáristy Davida Ondříčka, která je už teď prvními diváky a filmovými teoretiky označována za novodobé Samotáře. Pro něj osobně představovalo natáčení velkou terapii, potřeboval zjistit také něco o sobě, jak prozradil, když byl hostem pořadu Mozaika na Českém rozhlase. Filmová kritička Alice Aronová nicméně podotýká, že spíše než komedií je snímek dramatem:

Sledujeme příběh o generačních vztazích a krizi identity. Film není další zbytečnou romantickou komedií, jakých se v české kinematografii točí mraky.

To nejspíš vítají i diváci vzhledem k tomu, že už dílo na Česko-Slovenské filmové databázi ocenili krásným hodnocením 78 %. „Pražáci jsou stále zmatení, ale má to styl,“ uvádí zde jeden z uživatelů. O čem tedy snímek zdobený hvězdnými jmény, jako je Jaroslav Plesl, Václav Neužil nebo Jan Nedbal, vlastně vypráví?

Především o lidech žijících v současné Praze. S humorem, nadhledem, ale i trochu drsně reflektuje vztahy mezi generacemi, krizi identity, tlak dnešní konzumní doby, snahu zjistit, kým jsme. Ačkoli nás obklopuje spousta dalších lidí, můžeme být osamělí.

V neutuchajícím rytmu hlavního města se prolínají životy sedmi osob, z nichž každá má jiné představy o štěstí. Sledujeme, jak se potkávají a zase rozcházejí, jaké intimní chvíle prožívají a jaká rozhodnutí činí. Sny jsou hezká věc, ale co z nich zbyde po krutém střetu s realitou a kompromisy, k jakým se musíme uchylovat v dospělosti?

Kluci a holky občas vidí věci jinak

David Ondříček, jehož manželka Martha Issová mimochodem hraje ve filmu Kamilu, dále uvedl, že jde o snímek, v němž najdeme zastoupené tři generace. Vystupují tady padesátníci, třicátníci, ale i teenager, a tak vlastně můžeme říct, že se jedná o multigenerační film, který nezkoumá pouze rozdíly mezi chlapci a děvčaty, ale také mezi oněmi generacemi. Nese název „Kluci to vidí jinak než holky“, a tak právě odlišná pohlaví, zkušenosti, postoje a charaktery hrají důležitou úlohu.

Je to film o mých kamarádech a jejich dětech. O tom, že se často zamilováváme do lidí, kteří nás prostě nechtějí nebo s námi nemohou být. Je o tom, že si o sobě myslíme něco jiného, než kým skutečně jsme. A že si často připadáme důležitější, než ve skutečnosti jsme. Je o tom, jak málo nasloucháme svým blízkým a přátelům, zatímco od nich očekáváme, aby poslouchali nás. O tom, jak se cítíme osamělí ve městě, přestože jsme obklopeni lidmi. O tom, jak jsme si představovali sami sebe, když jsme byli děti nebo teenageři, a jestli se nám v dospělosti opravdu podařilo stát se tím, kým jsme chtěli být.