Jak se Václav Neužil při natáčení filmu Zátopek naučil rychle běhat?

Jak se Václav Neužil při natáčení filmu Zátopek naučil rychle běhat?
Václav Neužil patří mezi největší herecké talenty České republiky. Již od roku 2004 patří mezi pravidelně vídané osoby jak na velkém plátně, tak i v seriálech v televizi. Letos si zahrál v novém trháku „Zátopek“ jednoho z našich největších sportovců historie.

Divadlo v rodině

Václav Neužil vyrůstal se svou sestrou, s rodiči a prarodiči v jednom domě poblíž Plzně. Herectví mu bylo blízké, jeho dědeček hrál v plzeňském divadle. To ho ale ke kultuře nevedlo: o to se postarali jeho rodiče. Od 12 let začal Neužil hrát na klavír, hodně sportoval a stal se součástí kapely „Vodotrysk“.

Během studia střední školy se začal více zajímat o divadlo a na vysoké škole se pomalu hraním v divadle začal živit, než zcela přešel na herectví. Pedagogiku, kterou studoval, sice ukončil, po roce 2003 se začal plně věnovat hraní v divadle, ale i v televizi.

První role a mezinárodní úspěch

První roli mimo divadla získal ve filmu „Duše jako kaviár“, kde měl sice jen vedlejší roli, mohl ale hrát po boku Ondřeje Vetchýho či Tatiany Dykové. S Vetchým si znovu zahrál ve snímku „Vendeta“ z roku 2011 a ve kritiky uznávaném filmu „Okresní přebor“ z roku 2012. V pohádce „Sedmero krkavců“ získal jednu z hlavních rolí.

Roku 2016 měl poprvé šanci si zahrát v mezinárodním filmu a tuto šanci ihned využil. V britsko-česko-francouzském historickém thrilleru „Anthropoid“, jenž se zabýval operací Anthropoid z 2. světové války, byl Neužil obsazen do role Josefa Valčíka, vojáka a příslušníka protinacistického odboje. Dalším cizojazyčným úspěchem byla jeho malá role ve snímku „Úkryt v zoo“.

Letos si mohl zahrát největšího českého sportovce všech dob, a to Emila Zátopka. Pokud chcete vědět, jak tento film vypadá, zrovna teď se tento historický snímek promítá v kinech po celé republice. Při natáčení tohoto životopisného snímku se herci hodila jeho zkušenost se sportem. Pro server novinky.cz se Neužil vyjádřil, jak si pomalu budoval vztah k novému sportu: „když jsem přičichnul k vytrvalostnímu běhu, uvědomil jsem si, že u něj je člověk jen sám se sebou. A to mi dělalo ze začátku problémy. Mám v sobě nedočkavost a rychlost, musel jsem to změnit na vytrvalost. Ale trenér Honza Pernica mi řekl, že je to v pohodě, protože vytrvalost se dá na rozdíl od rychlosti vypěstovat v každém věku. Přesto když jsem chodil několikrát týdně sám běhat, trvalo mi strašně dlouho, než jsem se zbavil pocitu, že už to chci mít za sebou, odfajfkovat a jít domů. Bolelo mě to na těle i na duchu. A pak se to najednou zlomilo a dostal jsem se naopak do stavu závislosti, čechral jsem si ego měřením časů a pak se doma chlubil ženě, že jsem byl o pět vteřin na kilometru lepší.“

 

Zdroj: