Pán prstenů se vrací na obrazovky. Studio riskovalo obří rozpočet ještě před premiérou prvního dílu

Cesta, která změnila filmovou fantasy

V listopadu nabídne Nova Cinema kompletní trilogii Pán prstenů, která patří k nejvýraznějším filmovým událostem nového tisíciletí. Režisér Peter Jackson dokázal převést rozsáhlý fantasy svět J. R. R. Tolkiena na plátno tak přesvědčivě, že si ho mnozí diváci dnes představují právě v podobě filmových kopců, hlubokých lesů, starobylých měst a nezapomenutelných hrdinů.

Příběh začíná v okamžiku, kdy se nenápadný hobit Frodo Pytlík dostane k předmětu, který by raději nikdy nepoznal. Prsten, jenž kdysi patřil temnému vládci Sauronovi, v sobě ukrývá moc schopnou zotročit celé Středozemí. Frodo ho proto musí dopravit na jediné místo, kde může být definitivně zničen. Na cestu se nevydává sám. Doprovází ho společníci různých ras, povah a schopností, kteří se musí naučit spolupracovat, přestože je často rozdělují hluboké předsudky.

Filmy vycházejí z Tolkienova rozsáhlého díla, které autor začal psát v roce 1937. Na dokončení pracoval dlouhá léta a výsledkem se stal svět s vlastními dějinami, jazyky, národy i mytologií. První film Pán prstenů: Společenstvo prstenu měl premiéru v roce 2001 a během následujících dvou let ho následovaly další části. Každá přináší jinou podobu dobrodružství, ale dohromady vytvářejí jeden velký příběh o moci, přátelství, pokušení a odvaze.

Společenstvo prstenu: Obyčejný hobit dostane úkol, který může zachránit svět

První díl seznamuje diváky s Krajem, domovem hobitů, jehož poklidnou atmosféru naruší objevení skutečné povahy prstenu. Frodo, kterého hraje Elijah Wood, musí opustit bezpečí domova a vydat se do světa, kde na něj číhá nebezpečí zcela jiného řádu. Vede ho Gandalf v podání Iana McKellena, čaroděj, který tuší, jaké následky by mělo, kdyby se prsten dostal zpět do rukou svého původního pána.

V Roklince se následně zrodí Společenstvo prstenu. Vedle Froda a Gandalfa v něm najdeme věrného Sama v podání Seana Astina, hobity Smíška a Pipina, elfského lučištníka Legolase, trpaslíka Gimliho, bojovníka Boromira a tajemného hraničáře Aragorna, kterého ztvárnil Viggo Mortensen. Každý z nich má jiné motivace a ne všichni jsou přesvědčeni, že je možné nebezpečný úkol zvládnout.

První díl staví především na atmosféře objevování. Divák poznává jednotlivé národy, sleduje vznik přátelství a postupně zjišťuje, jakou moc prsten nad svými nositeli má. Není to jen obyčejný magický předmět. Dokáže člověku našeptávat, nabízet zdánlivě snadná řešení a probouzet touhu po moci, které se nemusí ubránit ani ten, kdo má původně ty nejlepší úmysly.

Právě proto je první film důležitý i pro diváky, kteří obvykle fantasy příliš nevyhledávají. Pod fantastickými bytostmi a výpravnými souboji se ukrývá srozumitelný příběh o odpovědnosti, důvěře a rozhodování ve chvíli, kdy člověk nemá žádnou jistotu, že jeho úsilí bude úspěšné.

Dvě věže: Když se přátelé rozdělí, nebezpečí teprve začíná

Ve druhém díle Pán prstenů: Dvě věže se původní společenství rozpadá a jednotlivé postavy musí pokračovat vlastní cestou. Frodo se Samem míří blíže k Mordoru, zatímco Aragorn, Legolas a Gimli se ocitají uprostřed konfliktu, který ohrožuje království Rohan. Zdánlivě vedlejší události přitom postupně ukazují, že Sauronova moc sílí a jeho protivníci mají stále méně času.

Jednou z nejvýraznějších postav se stává Glum, kterého ve filmu vytvořil Andy Serkis pomocí technologie zachycující pohyby a mimiku herce. Glum je fascinující právě proto, že v sobě spojuje dvě protichůdné stránky: dokáže být lstivý a nebezpečný, ale současně působí jako někdo, koho prsten připravil o vlastní život. Jeho vztah k Frodovi a Samovi patří k psychologicky nejzajímavějším částem celé trilogie.

Zatímco první film otevíral dveře do fantastického světa, Dvě věže ukazují jeho temnější podobu. Přicházejí obléhání, velké bitvy a zkoušky věrnosti. Výraznou roli získává také král Théoden, kterého hraje Bernard Hill. Musí překonat ochromující vliv Sarumana a znovu najít odvahu postavit se nepříteli, který má zdánlivě převahu ve všem.

Mezi nejslavnější scény patří bitva o Helmův žleb. Její působivost nestojí pouze na počtu bojovníků a rozsahu bojových záběrů. Důležité je, že se odehrává v okamžiku, kdy obránci téměř ztrácejí naději a přesto se rozhodnou vydržet. Právě toto napětí dělá z druhého dílu mnohem víc než jen přechod mezi začátkem a koncem ságy.

Návrat krále: Poslední boj o budoucnost Středozemí

Závěrečný díl Pán prstenů: Návrat krále z roku 2003 přivádí všechny důležité dějové linie k rozhodujícímu okamžiku. Sauronovy armády se připravují na konečný střet a Aragorn musí přijmout svůj osud, pokud chce sjednotit národy, které mají ještě šanci vzdorovat temnotě. Frodo se Samem mezitím pokračují k Hoře osudu, kde se má rozhodnout o budoucnosti celého světa.

Právě v závěrečné části se naplno projeví, že největší hrdinství nemusí mít podobu mohutné armády nebo vítězného krále. Frodo je fyzicky i psychicky vyčerpaný a úkol, který na sebe vzal, ho pomalu ničí. Sam, kterého hraje Sean Astin, mu však zůstává nablízku i ve chvílích, kdy se cesta zdá téměř nemožná. Jejich přátelství se stává jedním z nejsilnějších motivů celého příběhu.

Velkolepé bitvy se tu střídají s velmi osobními okamžiky. Závěr přináší vítězství, ale také únavu a vědomí, že po takovém dobrodružství už nic nemůže být úplně stejné. Právě proto si diváci pamatují nejen souboj dobra a zla, ale také emocionální loučení s postavami, které doprovázeli po tři filmy.

Návrat krále se navíc zapsal do filmové historie mimořádným úspěchem na Oscarech. V roce 2004 získal všech jedenáct cen, na které byl nominován, včetně ocenění za nejlepší film a režii. Takový výsledek je v případě fantasy žánru výjimečný a potvrdil, že trilogie dokázala oslovit nejen fanoušky Tolkiena, ale také filmovou akademii.

Tři filmy, jeden obrovský risk

Nejzajímavější příběh se však neodehrává pouze na plátně. Když Peter Jackson připravoval filmovou adaptaci, rozhodl se pro něco, co v té době působilo téměř šíleně: všechny tři filmy se natáčely souběžně, nikoli postupně podle toho, jak se bude dařit předchozímu dílu. Hlavní natáčení trvalo zhruba patnáct měsíců a herci i štáb se museli na dlouhou dobu přestěhovat na Nový Zéland.

To znamenalo, že jeden den mohli natáčet scény z Návratu krále, další den se vrátit k Dvěma věžím a poté pokračovat ve Společenstvu prstenu. Peter Jackson v rozhovoru pro magazín Entertainment Weekly vzpomínal, že z pohledu štábu šlo vlastně o jeden obrovský film, jehož jednotlivé části vznikaly promíchaně.

Riziko bylo obrovské i finančně. Studio muselo investovat do celé ságy, aniž by předem vědělo, zda uspěje už první díl. Dobový článek deníku The Guardian popisoval rozpočet projektu kolem 300 milionů dolarů a upozorňoval, že producenti vsadili na mimořádně nákladný podnik ještě předtím, než se ukázalo, jak diváci přijmou jeho první část.

Dnes se může zdát samozřejmé, že se tak rozsáhlá fantasy natáčela ve velkém stylu. Tehdy však šlo o neobvyklé rozhodnutí, které vyžadovalo důkladné plánování, dlouhodobé nasazení a důvěru v příběh, který měl být vyprávěn od začátku až do konce bez záruky úspěchu.

Krajina, herci a hudba, na které se nezapomíná

Velkou část kouzla trilogie tvoří novozélandská krajina. Zelené kopce, horské hřebeny, hluboké lesy a rozlehlé pláně se staly skutečným základem filmového Středozemí. Nejde jen o efektní pozadí. Prostředí pomáhá vyprávět příběh: Kraj působí bezpečně a přívětivě, zatímco Mordor je temný a nehostinný. Rozmanitost skutečných lokací dodává fantazijnímu světu hmatatelnost, díky níž má divák pocit, že by mohl do Středozemě opravdu vstoupit.

Stejně důležité je herecké obsazení. Elijah Wood jako Frodo, Sean Astin jako Sam, Ian McKellen jako Gandalf, Viggo Mortensen jako Aragorn, Orlando Bloom jako Legolas nebo Cate Blanchett jako Galadriel vytvořili postavy, které si fanoušci s jejich představiteli spojují dodnes. Vedle hereckých hvězd se výrazně prosadili i představitelé, kteří díky trilogii získali celosvětovou popularitu. A jejich vzájemná souhra pomohla uvěřit tomu, že se skupina tak rozdílných bytostí skutečně může stát společenstvím.

Samostatnou kapitolou je hudba skladatele Howarda Shorea. Jeho orchestrální motivy a mohutné sbory nejen doprovázejí akci, ale pomáhají rozpoznat jednotlivé národy, místa i nálady příběhu. Hudba dokáže během několika tónů vyvolat pocit naděje, nebezpečí nebo smutku a postupně se stala stejně nezaměnitelnou součástí ságy jako Prsten moci nebo Gandalfova hůl. Za hudbu k Návratu krále získal Shore Oscara, stejně jako píseň Into the West, na níž spolupracovaly Annie Lennox a Fran Walsh. />

Nova Cinema tak v listopadu nepřipomene pouze tři slavné fantasy filmy. Nabídne také návrat do světa, který dokázal propojit dobrodružství, lidské slabosti, velkolepé obrazy a hudbu do jednoho mimořádně působivého celku. Ať už Středozemí navštívíte poprvé, nebo se do něj vracíte po letech, cesta malého hobita znovu připomene, že i zdánlivě obyčejný člověk může sehrát rozhodující roli ve chvíli, kdy jde o všechno.

Pán prstenů: Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále sledujte v listopadu na Nova Cinema.