Na festivalu ve Varech promluvila o novém filmu Davida Ondříčka. Název nerada říká

V divadle účinkovala odmalička

Narodila se 16. prosince 1995 a ve svých třiceti už má na kontě řadu úspěšných českých seriálů, ale i několik filmových rolí. Studovala na gymnáziu a hudební škole, byla členkou Dismanova rozhlasového dětského sboru a roku 2014 zahájila studium na DAMU. V inscenaci Národního divadla se ovšem objevovala už jako dítě. Nepřekvapí, že tam posléze začala působit, hostuje však také ve Švandově divadle.

Vcelku výrazných rolí se jí dostalo v seriálech Kukačky, Chlap, Guru, Půlnoční zpověď nebo Štěstíčku naproti ad. V patnácti letech si zahrála v komedii Román pro muže a následovaly další role ve filmech, např. v životopisném dramatu Jan Palach nebo v thrilleru Promlčeno. Nejnověji se pak objevuje v komedii režiséra Davida Ondříčka s názvem Kluci to vidí jinak než holky.

S názvem filmu má herečka problém

„S filmem se vracím ke kořenům. Zpátky tam, kde jsem začínal – ke snaze vyprávět příběhy lidí kolem sebe a příběhy odehrávající se v čase, ve kterém právě žijeme,“ představil film samotný Ondříček na KVIFF 2026. Snímek vstoupí do kin 22. října 2026, ale právě Denisa Barešová o něm promluvila na festivalu v Karlových Varech, když byla hostem Radiožurnálu.

Většina z nás, co v tom filmu hrajeme, máme s tím názvem takový problém, že ho nechceme říkat nahlas. David tady navazuje trošku na svoji počáteční tvorbu, na Šeptej, Samotáře. V podstatě to je sedm hlavních postav více či méně rodinně a vztahově propletených. Současná Praha, hysterie, emoce, temnota, láska, je tam všechno – a hlavně humor.

Třicetiletá herečka zároveň přiznala, že by se ráda věnovala více natáčení dalších filmů než divadlu, které ji vyčerpává.

Jsem unavená z práce, chci točit víc filmů, divadlo mi letos dalo dost zabrat a můj osobní život vypadal upřímně tak, že jsem jenom ležela v posteli a buď jsem se kurýrovala z nějaké nemoci, nebo jsem byla strašně vyčerpaná. Ne že bych tady chtěla kníkat, ale takhle život žít nechci, takže se to pokusím změnit.

Dějiště Slavností sněženek má v srdci

Pro Radiožurnál dále prozradila, jaké jídlo má ráda a jaké pochoutky by si nejraději dopřávala během dne. Na zmíněném festivalu ji zaujaly filmy Fjord a Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Na otázku, zda má v České republice nějaké zvlášť oblíbené město, se jí odpovídalo poněkud hůře, ale nakonec na to přišla.

Projezdila jsem spousty českých měst, ale nikdy jsem se do nich nepodívala, protože jsem jezdila zájezdy s divadlem. To znamenalo vystoupit z auta, nalézt do divadla, zahrát a zase jet zpátky. Procestovala jsem hodně, viděla málo, ale momentálně, co je hodně v mé duši, je ještě docela tematicky Kersko. V Kersku teď trávím hodně času, kdo si pamatujete Slavnosti sněženek, tak je to samozřejmě místo, kde se tento příběh odehrává.