Jitka Čvančarová má fobii z obchoďáků a učí se sebelásce. Jde hlavně o duši, říká

Na zevnějšek dáte filtr, ale duši neskryjete

Herečka Jitka Čvančarová má za sebou řadu výrazných seriálových i filmových rolí. Diváci si ji nepochybně pamatují např. ze seriálů Ordinace v růžové zahradě, Četnické humoresky, Vinaři, Doktor Martin, Černé vdovy, MOST!, Kukačky nebo Hlava Medúzy. Její repertoár je žánrově velmi rozmanitý také, co se filmů týče. Zahrnuje např. komedie Dědictví aneb Kurva se neříká (2014), Hádkovi (2022) či Střídavka (2022), pohádky Sněžný drak (2013) a Tři bratři (2014) nebo drama Nabarvené ptáče (2019) aj.

Pravda je, že na herečku s její postavou hned tak někdo nezapomene. Její váha a styl oblékání bývají naopak častými tématy diváckých diskuzí a drsných kritik, s čímž se musela po psychické stránce dlouho vyrovnávat. Nyní se učí sebelásce a péči o duši, jak prozradila během rozhovoru pro redakci eXtra.cz na události Palladium Stories live. Právě tato akce v pražském nákupním centru se zabývala vnitřní a vnější krásou. Musela tedy samozřejmě dojít řeč i na to, jak o sebe Jitka Čvančarová pečuje.

Myslím, že právě jde hlavně o duši. Víte co, na ven dáte nějaký filtr, šminky, kadeřníka, ale na vnitřek žádný filtr moc nefunguje. Ono je to hrozně vidět, takže myslím, že pečovat o duši je mnohem důležitější. Já se o ni snažím pečovat, nějak se rozvíjet, pořád se učit a neopakovat chyby v životě. Ano, chyby jsou důležité, každý je musí dělat, aby se z nich poučil, ale opakovat je několikrát už je nesmírná tupost.

Důležitá je sebedůvěra, ale i pokora a respekt k ostatním

V životě každého z nás jistě bylo někdy období, kdy lpěl především na zevnějšku. Výjimkou není ani Jitka Čvančarová, která se také dlouho hledala. Věří ale, že nacházení smyslu života je na něm vlastně to nejhezčí. Přesto bohužel žijeme v době, kdy člověk pro urážku nejde daleko. Anonymita sociálních sítí nám umožňuje takřka beztrestně hodnotit a ponižovat druhé, aniž bychom brali v úvahu jejich pocity. Co by oblíbená herečka doporučila druhým, aby si nepříjemné a často kruté řeči nebrali moc k srdci, ale měli se rádi takoví, jací jsou?

Je to o tom mít zdravou úctu k sobě samému, ať už jde o muže či ženu. Je důležité pěstovat to odmalička v dětech, aby měly zdravou sebedůvěru a vážily si samy sebe. V tom klidu a míru, který hledáme, vám pak ty povrchní věci nedají žádnou důležitost.

Samotné jí ale dlouho trvalo, než si dokázala rýpavé poznámky nepřipouštět. Někomu to možná jde s lehkostí, ale podle ní je nejtěžší právě práce na sobě a vztazích. Kéž by si každý uvědomil, že nejdůležitější je neubližovat druhým a žít v lásce sám k sobě, jedině pak ji můžete dávat ostatním.

Myslím, že je obrovský dar, když se vedle vás někdo cítí dobře. Když jenom svou přítomností probouzíte v lidech to lepší. To je ta vnitřní krása.

Obchodní centra jsou příliš velká a neosobní

Nutno dodat, že Jitka Čvančarová obvykle podobné společenské akce příliš nevyhledává, ale pokud jde o dobrou věc, ráda udělá výjimku. Do zmíněného obchodního centra vyrazila zejména proto, aby mohla podpořit charitativní projekt, přestože z obchoďáků má fobii, jak přiznala deníku Aha! během rozhovoru.

Jednou za čas do nich musím, když je to nezbytně nutné, ale jinak je to na mě moc rychlé, velké a neosobní. Ale dnes tady mluvím nejen o kráse, ale hlavně o charitativních projektech, které podporuji.