Dnes českým divákům spadne brada: Prima ve 21:40 odpálí nejemotivnější epizodu Ano, šéfe!

Hospodu si otevřela trochu na truc

V Dobřívě na Rokycansku se o přežití podniku snaží rodina, která do něj vložila nejen práci, ale také spoustu osobních emocí. V čele stojí Martina Fischerová, které k podnikání pomohla i poněkud neobvyklá motivace. Hospodu si totiž otevřela tak trochu na truc vlastnímu otci.

Martina se svým otcem nežije ani nežila a prakticky se s ním nevídá. Přesto podle jejích slov dlouhodobě poslouchala, že nic nedokáže. A právě to se stalo jedním z impulsů, proč se pustila do vlastního podniku.

Tak jsem si otevřela hospodu, abych dokázala, že nejsem úplně k ho.nu,

vysvětluje.

Jenže samotné odhodlání k provozování restaurace pochopitelně nestačí. Martina navíc není na všechno sama. V podniku jí pomáhá maminka a také babička. Tři generace žen tak společně drží hospodu v chodu, přičemž podle zjištění šéfa pomáhají prakticky zadarmo. Právě jejich nasazení ukazuje, že za provozem podobného podniku často není jen práce zaměstnanců, ale také rodinná soudržnost a ochota obětovat vlastní čas.

Na talíři přistane pořádná zkouška

Když do Hamrovky dorazí Zdeněk Pohlreich, čeká ho hned několik jídel, na kterých si chce ověřit, jak podnik funguje. Objedná si bramborák s trhaným masem, knedlíčkovou polévku, steak z krkovičky, hamburger a tagliatelle. Na stůl se navíc dostane také pizza.

A právě jídlo začne velmi rychle odhalovat problémy, které se při běžném provozu mohou snadno přehlédnout. Zatímco host možná některou nedokonalost přejde, zkušenému kuchaři stačí několik soust, aby poznal, že něco nefunguje. V Hamrovce navíc nejde jen o jeden nepovedený talíř.

Pohlreich postupně hodnotí jednotlivá jídla a jeho verdikt rozhodně není laskavý. Knedlíčková polévka je podle něj studená a přesolená, trhané maso bez nápadu a kombinace s bramborákem a křenem podle něj chuťově nefunguje. Výhrady má také k hamburgeru a pizze.

Zdá se mi, že se tu chuťově nic neděje, tady vidíš, co všechno je blbě,

shrnuje svůj první dojem.

Tři generace makají, ale hospoda má problém

Ještě ostřejší chvíle přijdou ve chvíli, kdy se Pohlreich podívá přímo do kuchyně. Zjišťuje, že v ní pracuje několik lidí, přičemž část rodiny pomáhá bez nároku na odpovídající odměnu. To je moment, který ukazuje další problém vesnických hospod – někdy je podnik schopný fungovat jen díky tomu, že do něj majitelé a jejich blízcí dávají mnohem víc, než by si mohli dovolit.

Pohlreich se s kritikou nezastaví ani tady. Trhané maso označí za něco, co by nedal ani psovi, a nad fungováním kuchyně zůstává nevěřícně stát.

Kuchyně, kde pracuje čtyři pět lidí, a nejsou schopni vydat jediné jídlo,

komentuje situaci.

Pro Martinu nejsou jeho slova jednoduchým posloucháním cizí kritiky. Podnik si otevřela mimo jiné proto, aby dokázala, že něco zvládne, a nyní před ní stojí někdo, kdo její práci podrobí velmi tvrdé zkoušce. Není proto divu, že dojde i na slzy. Přesto se nechce vzdát.

Musím se hecnout a dát to,

říká.

Přichází překvapivá pochvala

Přísný šéf ale tentokrát nenachází pouze důvody ke kritice. Při kontrole kuchyně narazí také na něco, co Martinu může potěšit. V kuchyni má totiž skvěle čisto.

Od Pohlreicha, který si na hygienu a pořádek v gastronomických provozech dlouhodobě potrpí, jde o velmi cennou pochvalu. Jenže čistá kuchyně sama o sobě podnik nezachrání. Pokud host dostane jídlo, které mu nechutná, perfektně uklizené zázemí jeho zkušenost nezlepší.

A právě tady se ukazuje, jak těžká bude proměna Hamrovky. Nestačí pouze uklidit, vyměnit pár surovin nebo upravit jeden recept. Pokud má vesnická hospoda přežít, musí nabídnout důvod, proč se do ní budou lidé chtít vracet.

Zachránit vesnickou hospodu? Pohlreich si není jistý

Ve druhé polovině návštěvy proto přichází otázka, která visí nad celým podnikem. Má vůbec Hamrovka šanci na nový začátek?

Pohlreich při odchodu rozhodně nepůsobí jako člověk, který by byl přesvědčený o snadném vítězství. Jeho verdikt je mimořádně opatrný: „Vůbec netuším, jestli má tohle naději na revitalizaci. Jestli by se na to mělo vsázet, držel bych se peněženky jako klíště.“

Pro Martinu a její rodinu to musí být tvrdý zásah. Nejde totiž jen o restauraci, kterou lze zavřít a začít znovu. V Hamrovce jsou zapojené tři generace žen a s podnikem je spojená také osobní touha dokázat, že to dokážou. Teď ale musí ukázat, jestli dokážou přijmout kritiku a především ji proměnit v konkrétní změny.

Odpověď přinese až zátěžová zkouška, která prověří celý tým v ostrém provozu. Teprve tehdy se ukáže, zda rady zkušeného šéfa pomohou kuchyni nadechnout se, nebo jestli problémy Hamrovky sahají mnohem hlouběji.

A právě na to bude tentokrát nejzajímavější počkat. Dokáže Pohlreich rozhýbat podnik, který podle něj zatím rozhodně není sázkou na jistotu? A podaří se třem generacím žen dokázat, že jejich hospoda ještě nepatří do minulosti?