Ztracené československé filmy: Skvosty, které si zaslouží návrat na obrazovky

Zapomenutá klasika

Vynikají také kvalitním řemeslným zpracováním a často patří k tomu nejlepšímu, co tehdejší kinematografie nabídla.

Když se řekne československý film, většina lidí si vybaví Formanovy počátky, poetiku Menzela nebo temnou sílu Juráčkových scénářů. Existují však i další méně zvučná režisérská jména, která zanechala v historii československé kinematografie stopu. Mnohé snímky, které kdysi prošly krátce distribucí v kinech nebo se objevily v televizi, dnes zná jen úzká skupina filmových nadšenců. Některé z nich byly za socialismu nechtěné, jiné se nedočkaly zasloužené propagace a další zapadly pod nánosem populárnějších titulů.

Pojďme si je připomenout a zjistit, proč stojí za to je znovu objevit.

Konečná stanice (1981)

Příběhy vyprávějící o starých lidech na sklonku života si diváky obvykle získávají melancholickým tónem i hereckým obsazením. To se povedlo i Jaroslavu Balíkovi, který pro svůj film sáhl po románu Zdeňka Pluhaře z roku 1971.

Režisér Jaroslav Balík se ve své tvorbě často věnovali ideologickým tématům, v případě Konečné stanice jde ovšem o komorní vyprávění odehrávající se v domově důchodců. Z mozaiky lidských osudů je určitě zajímavou osůbkou babka Forejtka (Eva Svobodová), která se do domova každoročně vrací ze svých letních toulek, a také bývalá operetní zpěvačka Sandra Kálajová (Nelly Gaierová).

Film se smutným nádechem podzimu života režisér obsadil i celou řadou zestárlých prvorepublikových hvězd. Role Aničky byla poslední filmovou rolí tehdy devětašedesátileté Nataši Gollové.

Další herecké role ztvárnili například Ota Sklenčka, Jiřina Štěpničková, Marie Rosůlková, Marie Brožová nebo Blažena Slavíčková.

Nevěra (1956)

Ani ve filmových návratech z cyklu „Filmy pro pamětníky“ se tento film moc neobjevuje. Režisér K. M. Walló natočil pouhé čtyři celovečerní filmy a Nevěra je poslední. Navzdory úspěšnému studiu na právnické fakultě se zaměřil spíše na psaní scénářů a natáčení dokumentů. Ve filmu Princezna se zlatou hvězdou zazní dvě písně – „Pověz mi, modrá obloho“ a „Prstýnek něžný dala mi“. Autorem textů je právě  K. M. Walló. Je rovněž podepsaný pod překladem oblíbené pohádky Mrazík, kde dokonce určité pasáže zveršoval, což v originálu nebylo.

Děj filmu Nevěra se odehrává měsíc po skončení druhé světové války. Místo dosavadního ředitele, který byl v přátelském vztahu s nacisty, se stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang (Gustav Nezval).

Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho (Martin Růžek) a jmenuje ho svým sekretářem. Zákeřný Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. V továrně záměrně vyvolává zmatek a nespokojenost.

Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Trochu se Andrlemu pomstí poměrem s jeho krásnou ženou (Irena Kačírková), ale rozpadne se mu manželství.

Lang se vzdaluje dělníkům, nechá se uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Je jasné, že si ředitelskou židli neudrží…

Zajímavý snímek se ztratil mezi budovatelskými snímky té doby. Údajně byl moc obyčejný.

V dalších rolích: Gustáv Valach, Marie Vášová, Bedřich Prokoš, Oldřich Lukeš, Eva Klenová, Eva Klepáčová, Svatopluk Matyáš

Kat nepočká (1971)

Mimořádně dobře hodnocené drama režiséra Františka Filipa si lze přehrát alespoň v iVysílání ČT.

Děj je zasazený do válečné Prahy. Ve filmovém ateliéru se natáčejí poslední scény kabaretní operety, když se mezi přítomnými roznese, že hlavní hvězda Karla Hlinová (J. Bohdalová) byla zatčena gestapem. Zavládne strach, zděšení i obavy, ale producent Stanislav Dragant (M. Růžek) si ví rady. Využije svých známostí a Karla je druhý den propuštěna – natáčení může pokračovat. Jenže tím problémy nekončí. Karla má pocit, že je sledovaná, ale Dragant i jeho přítel, německý obchodník Planetta (R.Brzobohatý), ji ujišťují, že je vše v pořádku.

Následuje zatčení maskéra Nováka a začíná se šeptat, že ho Karla udala. Jenže pravda je úplně jiná a složitá.

Temné historické drama o vykonávání spravedlnosti a zneužívání moci bylo v době normalizace rychle staženo z distribuce, protože obsahovalo paralely s tehdejší politickou situací.