Miroslav Táborský se opět vydá po stopách fiktivního génia. Jaké zajímavosti ukáže nová řada pořadu?

Podivná záliba která se stala pilířem jednoho kulturního fenoménu

Česká krajina je plná míst, kolem kterých člověk projede, aniž by tušil, jaký příběh se za nimi může ukrývat. Někde vznikne památník, jinde stezka, další obec si začne vyprávět legendu, která by při troše fantazie mohla změnit pohled na místní historii. A pak jsou tu lidé, kteří podobné příběhy berou natolik vážně, že jim věnují roky svého života.

Právě za takovými nadšenci se znovu vydá Miroslav Táborský. Čeká ho téměř třicet míst napříč Českem, nečekaná setkání i příběhy, které dokazují, že český smysl pro humor dokáže přežít prakticky všechno. Tvůrci přitom museli mezi desítkami kandidátů pečlivě vybírat. Nestačilo totiž postavit ceduli nebo vytvořit kuriózní atrakci. Každé místo muselo mít především dobrý příběh a, což je možná nejdůležitější, skutečně fungující pointu.

Kufr skončil úplně jinde. A nebyla to jediná záhada

Jedna z nových zastávek zavede diváky do obce Vídeň u Velkého Meziříčí. Právě sem měl být údajně omylem doručen kufr, který byl původně určen do rakouské Vídně. Jinde se zase objeví léčivý pramen ukrytý v základech kostela v Poděbradech. Má to však jeden drobný problém, pramen nikdy nevytryskl.

Podobně kuriózních příběhů nabídne nová cesta mnohem víc. Tvůrci zavítali do Drozdova na pomezí Čech a Moravy, kde vznikla Cimrmanova vodoléčebná stezka. V Brandýse nad Labem zase připomíná slavnou divadelní hru Akt takzvaný Čakovický prak. A ve Františkových Lázních dokonce funguje Základní umělecká škola nesoucí jméno muže, který sice nikdy nežil, ale jeho životopis by mu mohl závidět kdejaký skutečný velikán.

A právě tady se konečně ukazuje, co všechny tyto podivuhodné stopy spojuje.

Jára Cimrman se vrací na televizní obrazovky

Česká televize chystá druhou řadu oblíbeného cestopisného cyklu Stopy Járy Cimrmana. Miroslav Táborský se v šesti nových dílech znovu vydá po stopách fiktivního českého génia a bude objevovat místa, kde jeho odkaz žije vlastním, často velmi svérázným životem.

Po úspěchu první řady si tvůrci uvědomili, že se tehdy nedostali do všech krajů. A právě to se nyní pokusí napravit. Dramaturg Josef Albrecht připomíná, že diváci uvidí nejen další stopy, ale také herce Divadla Járy Cimrmana v situacích, které podle něj nové příběhy přímo nabízejí.

Tentokrát navíc dostanou větší prostor lidé, bez nichž by mnoho těchto míst možná vůbec nevzniklo. Režisér Patrik Ulrich jim se spoluautorem scénáře Tomášem Malečkem říká cimrmaniaci – regionální nadšenci a badatelé, kteří objevují nové „důkazy“ o Cimrmanově působení a s vážnou tváří vysvětlují jeho další, dosud neznámé vynálezy.

Ne každý má dobrý vtip. A získat požehnání není snadné

Najít nová místa přitom nebylo podle tvůrců vůbec jednoduché. Českem sice vzniká mnoho cimrmanovských připomínek, ale jen málokterá z nich nabídne příběh, který skutečně funguje. Nestačí mít dobrý nápad. Musí následovat i chytrá zápletka, srozumitelný příběh a samozřejmě pointa, která obstojí před těmi nejpovolanějšími.

Mnoho lidí v Česku si myslí, že mají smysl pro humor a vytvoří ve svém kraji nějaký cimrmanovský památník. Ale bohužel jen zlomek z nich nabídne opravdu srozumitelný a vtipný příběh s pointou, který můžeme předložit panu Svěrákovi a získat od něj požehnání,

vysvětluje režisér Patrik Ulrich.

Právě setkávání s podobnými nadšenci si oblíbil i Miroslav Táborský. Podle něj je na jejich počínání něco, co dnes možná potřebujeme víc než kdy jindy.

Pro své okolí i kolemjdoucí vymýšlejí něco, co je pobaví a udělá jim hezkou chvilku. A to je v dnešních turbulentních časech velmi potřebný jev,

říká herec.

Šedesát let a pořád je co objevovat

Nová řada přichází ve chvíli, kdy Divadlo Járy Cimrmana slaví 60 let od svého vzniku a zároveň vstupuje do jubilejní šedesáté divadelní sezóny. Druhá série televizního cyklu tak bude svým způsobem dalším dárkem pro diváky, kteří se s Cimrmanovým světem odmítají rozloučit.

Vedle dlouholetých členů souboru dostanou větší prostor také novější tváře Divadla Járy Cimrmana, například Vojtěch Kotek, Ondřej Vetchý nebo Josef Čepelka. Chybět nebudou ani ukázky z legendárních her Dobytí Severního pólu, Vyšetřování ztráty třídní knihy či Švestka, tentokrát v nových alternacích.

A možná právě to je na celém fenoménu nejzajímavější. Jára Cimrman je fiktivní postava, která nemá skutečný rodný list, fotografii ani hrob. Přesto má po celé republice stále nové stopy, badatele, památníky a lidi ochotné vymyslet další příběh jen proto, aby pobavili ostatní.

Druhá řada Stop Járy Cimrmana se má na obrazovkách České televize objevit na jaře 2027. A zdá se, že největší český génius, který nikdy nežil, má před sebou další velmi rušné období.