Mrazík: Někteří herci, kteří museli protrpět natáčení za polárním kruhem, ani o popularitě pohádky neměli tušení

Premiéra hudebního pohádkového filmu se konala 24. března 1965. Film, který natočil Alexander Rou podle scénáře Nikolaje Erdmana a Michaila Volpina, „Morozko“, získal ocenění na XVII. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách mezi filmy pro děti a mládež. Překvapivě se u nás tradice udržela i po změně režimu a na herce a jejich leckdy pohnuté osudy vzpomínáme dodnes.

Slavný Alexandr Chvylja, který si zahrál Mrazíka, se až do své smrti v roce 1976 stal pro sovětské děti oficiálním „Dědou Mrázem“, symbolem Vánoc.  I přes snahy nám tuto sovětskou postavičku vnutit, se Češi semkli a nedovolili, aby děda Mráz nahradil Ježíška.

Slunečné scény se natáčely v Moskevské oblasti. A přestože běžně se má za to, že i v této oblasti umí zima předvést svou sílu, kvůli zpoždění v natáčení se štáb musel vypravit za pořádnou zimou až za polární kruh do Murmanské oblasti. Kolem Moskvy ten rok v březnu mizel sníh doslova před očima. Režisér odmítl natáčet v ateliérech s umělou zimou, protože chtěl, aby exteriéry působily reálně. Nakonec si pochvaloval, že štáb viděl i polární záři a kamery zachytily nádhernou a nefalšovanou krajinu pokrytou sněhem.

Hodně těžce snášela tuhou zimu Nastěnka v podání Natalja Sedych, které bylo teprve 15 let a byla hodně drobná. O tom, že je u nás pohádka tak populární, se herečka dozvěděla náhodně až za mnoho let, když k nám přijela na dovolenou.

Jednou z nejoblíbenějších a nejvíce napodobovaných postav byla Baba Jaga. Tu znamenitě zahrál Georgij Milljar. Ani on už není mezi živými. Dožil se však 89 let a zemřel až v roce 1993. V sovětské kinematografii ztvárnil za svou dlouhou kariéru celou řadu zákeřných pohádkových postav. Milljar (1903) pocházel z velmi bohaté rodiny. Jeho matka byla dcerou majitele zlatých dolů. Otec mu zemřel brzy, ale nijak nestrádal. Tedy až do politických změn, kdy byl jeho rodině majetek zkonfiskován. Po škole začal u divadla jako kulisák a čekal na svou příležitost. Ta přišla v okamžiku, kdy onemocněla herečka ztvárňující Popelku a hledala se náhrada. Georgij se přihlásil s tím, že zná text, a tak se mohl poprvé ukázat na jevišti.

Přirozený talent nešlo přehlédnout a třeba pro Mrazíka si svou Babu Jagu sám zdokonalil, navrhl si kostým i líčení. Během pobytu v Murmanské oblasti sice hodně pil, ale nakonec jen díky němu se pohádka zachovala. Členové štábu ukládali natočené kotouče filmů ve sklepě domu, kde bydleli, a jednou se tam stala havárie vody. Byl to právě Milljar, kdo pohotově skočil do ledové vody a krabice s filmovým materiálem stačil odnést dříve, než byl sklep zatopený. Pracoval téměř do smrti a hodně nabídek dostával i od režisérů animovaných filmů, kde namluvil celou řadu postaviček.

Film Mrazík byl založen na lidových pohádkách. Tato postava se velmi často vyskytuje ve folklóru východních Slovanů, asi v osmdesáti různých příbězích. Slované se navíc snažili Mrazíka uchlácholit – až do devatenáctého století se zachovala tradice, kdy mu vařili rosol a nechávali ho v lese.  

Ve vysílání 29.12. večer nebo 1.1. v podvečer na Nově.