Jana Plodková ukázala chalupu v Krkonoších. Část musela jít k zemi, dnes tam jezdí za absolutním tichem

Chalupa jako místo pro relax

Chalupa Jany Plodkové a jejího partnera, optika Filipa Žilky, se nachází na samotě v Krkonoších. Je z ní výhled na celé hory. Herečka zde například pěstuje bylinky. Jana také prozradila, že na chalupu mimo jiné vyráží tehdy, když touží po tichu:

Mám chalupu, kam moc ráda jezdím a tam jsem vlastně často sama. Nebo s partnerem a třeba s kocoury, nebo přijede návštěva. Tam můžu být v klidu, v tichu.  

Uvedla také:

Je úžasné usínat a probouzet se v tichu, jít bosí rovnou ven na zahradu a sledovat, jak se mraky líně povalují v údolí a každý večer čekat na západ slunce.

Práce kolem domu nikdy nekončí

Chalupu si původně přál Jany partner. Kolem čtyřicítky totiž začal pociťovat touhu něco vyrábět a tvořit. Dvojici také nebavilo každý víkend vymýšlet, kam z Prahy odjet. Nakonec partneři po třech letech hledání našli ideální místo – chalupu v Krkonoších. Byla však nutná rekonstrukce. V roce 2023 Jana řekla:

Část chalupy šla k zemi, tomu se bohužel nedalo vyhnout. Ale teď už zase takřka stojí. Bude se pokračovat dál. Je to veliká rekonstrukce a jde to pomalu.

Nyní je naštěstí už hotovo. Herečka se nechala slyšet:

Naštěstí už máme po rekonstrukci. Ale platí to, že i po rekonstrukci rekonstruujete stejně dál. Takže se neustále objevují nové a nové věci, které jsou potřeba doladit.

Jana Plodková se manuální práce nebojí. Sází, sklízí, seká trávu, štípe dřevo... Jen truhlářské práce zatím nechává na svém partnerovi.

Byt v centru Prahy

Pokud Jana zrovna není na chalupě, je v Praze. Bydlí v bytě na Vinohradech. Terasa bytu je plná rostlin a Jana zde může usednout třeba s knížkou a chvíli si oddechnout. O hlavním městě a bydlení v něm herečka říká:

V Praze bydlím dvanáct let a pořád na Vinohradech. Pro mě i mého partnera je to ideální místo, protože to oba dva máme pěšky do práce. On do optiky, já do divadla. Když se procházím Vinohrady, dívám se na domy, které tu jsou, na jejich architekturu. Jsou překrásné. Každý z nich něco vyjadřuje a já se můžu jen dohadovat, co stálo za tím a za tím domem, každý v sobě nese příběh. Baví mě to.