Stejně jako Popelka, i Mrazík se u nás zabydlel v čase vánočním

Trochu jiný pohádkový příběh, než se objevuje v našich pohádkách, je velice dobře nadabovaný – možná i proto je u nás tak oblíbený. Je v něm celá řada hlášek, které se staly součástí různých parodií. Mrazík se dokonce dočkal i muzikálového zpracování na ledě.

Pohádka je natočená v nádherné zimní krajině, a když se náhodou nedostaví sníh venku, je to příležitost, jak se pokochat zimní krajinou alespoň u obrazovek.

Zajímavé je, že když se v Rusku pohádka měla natáčet, ani tam sníh nebyl a štáb se musel přesunout až za polární kruh, kde byla extrémní zima. Herci měli k dispozici jen vyhřátý autobus a horkou kávu.

Všechno v pohádce mělo působit velkolepě, jenže rozpočet moc velký nebyl, a tak se na všem muselo šetřit. Dokonce i na jídle pro herce. Když se natáčela velkolepá svatební hostina, filmaři se báli, že se hladoví herci na jídlo vrhnou a nic se nenatočí. Potřeli tak všechno benzínem.

O tom, že chudák Marfuša místo jablek dostala cibuli, už se psalo. Chudák děvče se muselo tvářit, jak moc jí šťavnaté jablko chutná, a přitom jí tekly slzy. Inna Čurikova, která Marfušu hrála, na natáčení nevzpomíná moc ráda. Dokonce neměla k pití ani mléko a pila obarvenou vodu.

Právě z této herečky se stala v Rusku velká herecká hvězda, a to jak ve filmech, tak i v divadle. Ve skutečnosti to byla moc pěkná žena a maskérům dalo hodně práce, aby z ní udělali ošklivku. Musela být opakem krásné a křehké Nastěnky. Když se poprvé viděla, jak má vypadat před kamerou, rozbrečela se a na pohádku se nedívá. Diváci však měli jasno. Právě její postava byla nejzábavnější a bez ní by ani pohádka nebyla tak oblíbená.

Scénu, kdy drtí skořápky ořechů vlastním chrupem, si dokonce sama vymyslela a režisér ji v pohádce ponechal. Inna brala celé natáčení velmi zodpovědně a nebála se ponořit do smrduté a špinavé vody, kam Marfuša měla spadnout. Z vody si přinesla několik pijavic.

A aby to Nastěnce nebylo líto, musela do špinavého jezera pro sestru skočit. Moc se jí do toho nechtělo a bylo to jedinkrát, co na ni režisér Alexander Rou křičel. Byla tehdy hodně mladá a na konkurz na roli se vydala ve 14 letech bez vědomí rodičů. Rodiče jí natáčení nechtěli dovolit a musel se za ni přimluvit sám režisér. Roli v tom samozřejmě hrál i tučný honorář.

Po uvedení pohádky byla Natalja Sedych hodně populární, ale u filmu nezůstala. Její vášní byl balet a přes dvacet let působila jako baletka v moskevském divadle.

Nastěnka nemusela lásku k Ivánkovi předstírat. Byl pro ni ten nejkrásnější muž, jakého viděla, a tajně se do něj zamilovala. A byl to právě filmový Ivánek, kdo jí dal první pusu.

Ivánek však pohádkový život neměl. Eduard Izotov byl usvědčený a odsouzený za obchodování s valutami. Tím jeho peklo jen začalo. Stát mu také zabavil veškerý majetek. Zlomený muž prodělal 6 mrtvic, které přežil. Ztratil úplně paměť a skončil na invalidním vozíku. Poslední roky života strávil na psychiatrii, kde zemřel.

Herci ani netušili, že je u nás pohádka tak populární. Pohádková Nastěnka se to dozvěděla až po mnoha letech, když navštívila Prahu. V Rusku se sice také pravidelně Mrazík vysílá, ale není tak populární jako u nás. Nemají totiž tak skvělý dabing!