V páteční Ulici se potvrdí předtucha smutné Kateřiny. Italské velikonoční menu bude fiasko

Kateřina se bojí pravdy. Skutečně brzdí dceru

Páteční ráno nezačne pro Kateřinu nejlépe. Pořád je celá špatná z toho, jak se předchozího dne pohádala s Jirkou Hložánkem. Naznačila mu, že rozhazuje obecní peníze, zatímco on jí vpálil do tváře, že dostatečně nepodporuje svou dceru v rozletu, naopak brzdí její kreativitu a talent. Opravdu to Martina takhle vnímá?

Jirka se zastaví u Martiny, aby se jí ohledně hádky s její mámou svěřil. Zároveň se přes ni tak trochu Kateřině omluví. Martina mámu ujistí, že se v hospodě necítí nešťastná, jen má někdy strach z rutiny a z toho, že když přijde s novým nápadem a nějakou zajímavou inovací, skončí to zase hádkou. Kateřina je přitom ochotná zavádět postupné změny, v rozumné míře. Chce přece dceru podpořit. Vždyť ji zaměstnala, ale dalo by se to vnímat i tak, že Martinu dusí v malé české hospůdce, kde se nebude moct profesionálně nikam posunout?

Lumír si pochutná, ale bude v podstatě jediný

Právě páteční obědy ukážou, kdo měl ve věci velikonočního menu správný odhad. Kateřina totiž nakonec neochotně povolí, aby si dcera připravila italské dobroty podle vlastních představ. Nadšená Martina se s radostí pustí do vaření, ale to, co pak nabídne, hosty příliš neoslní. Jak se ukáže, zkušená Kateřina se v odhadu nemýlila.

Exotické speciality bez pořádného masa, zato se spoustou sýrů a špenátu, nikoho nezaujmou, ocení je vlastně jenom Lumír. Tonda se nejdřív ochotně pohrne do ochutnávání, ale také bude zklamaný. Ne že by jídlo nebylo dobré, jenom je na jeho vkus až příliš suché, nikde žádný tuk, zato samý chleba a nic než chleba, pro jistotu plněný chlebem. Zkrátka, mnohem víc by ocenil klasickou nádivku, stejně jako zatvrzelí štamgasti a asi i většina ostatních Čechů, kteří se tolik bojí jakýchkoli experimentů.

Došlo na slova Kateřiny, nadšená z toho není ani ona

Pohled na poloprázdnou hospodu zabolí Kateřinu i Martinu. Na lidi se holt musí se změnami pomalu. Konečně to pochopí i Jirka Hložánek, který vzápětí dorazí a přejede smutným pohledem tu katastrofu. Tonda ho vyzve, aby se paní Dubovské omluvil za to, jak se k ní ve čtvrtek choval, což by Jirka udělal tak jako tak sám od sebe. Mrzí ho, že tenhle neúspěch spískal, a slíbí, že městská část zbývající jídlo odkoupí a rozdá potřebným, aby hospoda nebyla tolik škodná.

Kateřinu ovšem nijak nepotěší, že měla od začátku pravdu. Mnohem víc by ocenila, kdyby ji dcera dokázala přesvědčit tím, že se svou kvalitní italskou kuchyní uspěje. Ale kdo ví, možná to příští rok dopadne lépe. Letos každopádně nechce už ani Martina dál riskovat a o víkendu i v pondělí hodlá podávat nudnou českou klasiku. Spokojený tak bude nejenom mlsný Tonda Hložánek. Jak se k tomu ale postaví Jirka? Mohl by snad ještě přijít s nějakým spásným řešením?