Ulice: Lukášův pokus o sebevraždu rozděluje diváky. Proč to zkoušel v práci?

Kdyby se Lukáš chtěl zabít, udělal by to doma

Ulice zažila smutnou a hrozivou událost, když se vozíčkář Lukáš Chod (Jiří Maryško) v dílně Království hraček pokusil oběsit na klice od dveří. Naštěstí včas zasáhli jeho přátelé Pavel (Petr Stach) a Rosťa (Jiří Černý). Přesto si samozřejmě Lukáše odvezla sanitka, protože je evidentní, že bude potřebovat lékařskou pomoc. Všichni byli přesvědčení, že s ním rozchod s Helenou (Alžběta Malá) zamával víc, než dával najevo. Nikoho by však ani ve snu nenapadlo, s jak velkou temnotou uvnitř bojuje.

Připadá mi to jako demonstrace, proč v práci? Kdyby to fakt chtěl, netahal by do toho kolegy, aby ho zachránili.

„No a to ten rozchod zavinil sám a teď dělá chudinku. Měl se chovat normálně a bylo by vše v pořádku.“

Je potřeba na to poukazovat, protože hodně lidí takhle smýšlí. Podstata je dobrý konec! Vše se dá vždycky vyřešit, protože jsou jen dvě možnosti; buď člověk chce, nebo nechce.

Jak vidno, názory diváků na tento dějový zvrat se různí. Někteří přejí Lukášovi hodně štěstí, aby vše zvládl, jiní vyjadřují zklamání nad děsným scénářem.

Scéna byla krátká, ale stihla rozplakat štáb

Tak nebo tak, natočit takovou dramatickou scénu, jež se na první pohled jeví vlastně jednoduchá, nebylo pro štáb vůbec snadné. Přítomno muselo být několik odborníků, aby se zajistila bezpečnost herců. Režisérka Andrea Horečná v reportáži TV Nova podrobně popsala, jak probíhaly její přípravy i samotné natáčení.

Ono to tak ve výsledku nevypadá, ale ta příprava je složitější. Já jsem například byla na konzultaci u paní psycholožky, která spolupracuje se scenáristy ze seriálu Ulice. Šla jsem za ní, abych věděla, jak to natočit, jak to uchopit. Ptala jsem se jí na věci, které se dějí před sebevraždou. To znamená, když si ten člověk řekne, že už není jiné východisko. Pak si zvolí způsob, jak si sáhnout na život, a hledá pomůcky, jak to udělat. Mě z toho mrazí, když o tom teď mluvím. Prošla jsem si tedy s psycholožkou všechny tyto fáze a také fáze potom. No a natočili jsme to.

Dopadlo to tak, že skriptka, která seděla vedle mě, se po té scéně rozplakala. Když si Lukáš sáhl na život, strašně se lekla a prostě ji to rozhodilo, což bylo pro mě silné. Uvědomila jsem si, že je to asi dobře natočené. Scéna byla velmi krátká, má asi padesát sekund. Byli jsme z toho všichni dost otřesení. Měla jsem na place kaskadéra a záchranáře. Shodli jsme se, že tahle klapka je přesně ta, která se použije, která je dobrá, protože to přesně vyšlo. Nebylo to jednoduché, báli jsme se, že se nám herec oběsí. Nemohli jsme to točit vícekrát, mám pocit, že jsme to dělali jen třikrát a napotřetí to sedlo.