Ulice: Luboš utekl od rodiny. Věra na to bude muset jít odjinud, jestli mu chce pomoct

Lubošův nešťastný útěk za Arnoštem

Luboš (Rostislav Novák) čím dál více zapomíná, vnuka Vojtu (Felix Šrámek) oslovuje jako Kryštofa a občas působí dost zmateně. Syn mu nejednou naznačil, že by bylo dobré, aby se vrátil domů za mámou. Zřejmě i proto Luboš nabude dojmu, že u mladých překáží a že jim tam není k ničemu. Asi mu také připadá, že zkazí, na co sáhne, když např. daruje Vojtovi příliš velké kapesné a chlapec pak v klenotnictví kupuje zlaté náušnice pro spolužačku. Karla (Markéta Stehlíková) a Kryštof (Kryštof Rímský) to samozřejmě nemůžou nechat jen tak.

Luboš ale pořád nechce uznat, že problém je na jeho straně, že očividně trpí zhoršující se nemocí, podle Věry (Milena Steinmasslová) pravděpodobně Alzheimerovou chorobou. Místo toho je přesvědčený, že se proti němu celá rodina spikla a považuje ho za blázna. Všichni, zejména Věrka, s ním jednají jako s nesvéprávným, a tak se to rozhodne jednou provždy vyřešit.

Napíše dopis na rozloučenou, v němž rodinu informuje, že se o sebe dokáže postarat sám, a jen s igelitkou zamíří za nejlepším kamarádem Arnoštem (Dušan Sitek), aby hledal útočiště u něj. Nakvartýruje se tak k němu a k jeho přítelkyni, kteří naštěstí Věru později informují. Ta si přesto dělá o Luboše velké starosti. Jak se může chovat tak nezodpovědně a zcela ignorovat, že se o něj jeho nejbližší bojí? Co na tuto situaci říkají diváci? Mají pochopení pro Lubošovu potřebu odejít z domova?

Luboše mám docela rád, bohužel není schopen uznat, že je nemocný a že potřebuje odbornou pomoc. Takoví lidé bývají nevrlí a vztahovační, což komplikuje řešení situace!

„Chápu, myslím, že sám neví, co se s ním děje, a Věrka mu ještě nakládala. Snad mu docvakne, že musí k doktorovi.“

Chyba je i na straně Věrky

Faktem je, že i když Marečkovi jako rodina drží pospolu a snaží se jeden druhého podporovat, Věrka svou péči občas přehání a vždycky má neukojitelnou potřebu prosazovat vlastní pravdu. Ano, myslí to dobře, ale skutečně s Lubošem někdy jedná jako s dítětem. Neustále ho poučuje, peskuje, vychovává… Není divu, že mu rychle začala lézt na nervy a že se jí teď asi jen těžko podaří dostat ho na pořádné vyšetření.

Ať si hlavně uvědomí Věrka, jak se k němu chová. Já být na jeho místě, též odejdu, on moc dobře ví, že nemocný je, ale Věrka by z něj dělala ještě více nemocného, chovala by se k němu jako k dítěti. Proto beztak odešel.

„Potřeboval by odbornou pomoc, ať mu zjistí, jak na tom je. Ale je to těžké, když nechce k lékaři. Bude to čím dál horší.“

Luboš rozhodně potřebuje lékařskou pomoc, ale i klid, který mu Věrka nedá.

Je zřejmé, že pokud oba nezmění svůj přístup, nic se nevyřeší.