V páteční Ulici Martina získá uznání za chutný pokrm a Lumír se snad konečně polepší

Martina uspěje se staročeskou kuchyní

Páteční ráno nezačne pro Lumíra nejlépe, bude mít chmurnou náladu a výčitky kvůli tomu, že z baráku vyštval vlastní matku. Uzná, že asi nebyl vždycky příjemný… No dobře, choval se hrozně, ale jen proto, že si o ni dělal starosti. Teď bude Vilma raději bydlet s téměř cizím mužem a dožije někde v Čerčanech.

Ze starostí ho nedokáže vytrhnout ani pochoutka z Martininy kuchyně. Hosté v hospodě se v pátek budou olizovat až za ušima, když ochutnají staročeskou specialitu z brambor, zelí a krup. Konečně se nadané kuchařce podařilo přijít s něčím zajímavým, co lidi skutečně osloví.

Jirka Hložánek se přítelkyni omluví za pochybnosti, které v tomto směru měl. Vždy si myslel, že se Martině podaří prorazit spíše s nějakým moderním světovým pokrmem. Nakonec ale zaujalo něco, co je prověřeno staletími a k čemu mají Češi blízko. Ačkoli svérázný název „kočičí štajryš“ v Jirkovi vyvolá jisté obavy. Tak velké, že se sám zdráhá ochutnat.

Lumír snad už zakopal válečnou sekeru

Zatímco Lumír bloumá kolem jako tělo bez duše, Vilma se s Vildou objeví zpátky doma, aby si přibalila ještě nějaké nezbytnosti. Při té příležitosti se ukáže, že už si s panem Burdou tykají. Zajdou pak popřát Vendule k narozeninám.

Lumírovi se podaří mámu odchytit dřív, než odjede. Vlastně jí nabídne, že ji i s Vildou odveze až do Čerčan svým autem. Konečně se s ní usmíří. Máma mu přizná, že zvažovala stěhování poslední dva týdny. Ačkoli ji svým výstupem asi trochu pošťouchl, není to tak, že by se jím nechala vystrnadit.

Zdá se, že zatvrzelý Nykl opravdu začíná tát. Před odjezdem si vezme stranou Burdu a ujistí ho, že je tady nejen pro mámu, ale i pro něj. Kdyby někdy potřebovali někam odvézt, třeba k doktorovi, anebo kdyby chtěli něco nakoupit, on to pro ně oba rád udělá. Vildu jeho vstřícný krok potěší a nabídne mu, že by mohli zase někdy zajít na pivo.

Ani zubařka Hanu nepřivede k rozumu

Venku před krámkem se Hana dá do řeči s Blankou. Shání zubaře a poprosí ji o kontakt na někoho, kdo ještě bere nové pacienty. Její stoličky jsou citlivé na cokoli horkého a studeného, a tak by ocenila, kdyby se na ni někdo podíval. Blanku teď sice čeká náročná práce na komoře pod vedením Luďka, ale to neznamená, že by pouštěla zubní ordinaci. Slíbí Haně, že jí pomůže.

Paní Šmýdové se během rozhovoru přitíží, a tak si přímo před Blankou dopřeje další prášek na Parkinsonovu nemoc. Starostlivá zubařka od Vandy ví, jak Hana všechny své léky kombinuje a užívá v příliš velkém množství. Pokusí se jí domluvit a přesvědčit k tomu, aby medikaci zkonzultovala s lékaři. Bohužel se zdá, že Hana si její slova k srdci nebere. Už příští týden toho bude litovat…