Hraje vdovu 19 let, o Vánocích sama oplakala manžela. Herečce teď pomáhá účinkování v Ulici

Drbna Urbanka je součástí Ulice už 19 let

Herečka Jana Galinová oslaví 12. června 2026 již 72. narozeniny. Narodila se v Mostě a vystudovala český jazyk a literaturu na Karlově univerzitě. Studovala rovněž režii a dramaturgii na loutkářské katedře DAMU. Roku 1996 se svým manželem, režisérem Jurijem Galinem, založila soukromé „Docela velké divadlo“ v divadelní budově v Litvínově, přičemž pražská pobočka sídlí v Divadle U Hasičů.

Galinová ztvárnila též několik rolí ve filmech a podstatně více pak v oblíbených českých seriálech. Vidět jsme ji mohli mimo jiné v komediích Pusinky a Václav (obojí 2007). Ze seriálů můžeme připomenout např. Volhu (2023), komediální seriál Krejzovi (2018) nebo Ohnivý kuře (2017).

Divákům Ulice je Jana Galinová už léta známá jako drbna Urbanka neboli Miluše Urbanová, kterou ztvárňuje od roku 2007. Podobně jako Vilma Nyklová (Jaroslava Obermaierová) ví o všem, co se kde šustne. Drby roznáší s velkou chutí, dohlíží na pořádek na náměstíčku, v jehož blízkosti bydlí, a často o lidech vynáší poněkud unáhlené soudy. Však také hned sahá po telefonu, pokud se jí něco nezdá, a bez váhání volá na pomoc muže zákona. Rušení klidu rozhodně nestrpí.

Když Lumír (Václav Svoboda) odmítl její neteř Miladu, vneslo to nevraživost do jejího přátelství s Vilmou. Urbanová se pak spolčila s Květou Vavruškovou, která byla spolumajitelkou pekařství Nyklových, a dokonce za pultem na několik týdnů vystřídala Vilmu. Posléze mezi Urbankou a Nyklovými opět zavládlo jisté příměří.

Náročné období po manželově smrti

V poslední době jsme Urbanovou příliš často nevídali. Natáčení nekonečného seriálu je nicméně v těchto měsících pro její představitelku velmi cenným rozptýlením. Zatímco Urbanka je od samotného začátku svého příběhu vdovou, herečka Jana Galinová tento těžký úděl nese teprve od Vánoc. V reportáži TV Nova prozradila, jak se s těžkou ztrátou vyrovnává. Hodně jí pomáhá rodina, opětovné účinkování v Ulici a četba oblíbené literatury.

Zvláštní je, že já vlastně tady dvacet let hraju vdovu a vůbec jsem netušila, co to obsahuje. Teď od Vánoc jsem vdova i já a je to úplně jinak. Člověk má úplně jiné pocity, teď se mám tak jako trošku smutně, protože já jsem si pořád myslela, že když vám někdo blízký zemře, že to pak odezní, ale je to horší. Odezní takové ty nepříjemné věci, nemoci a tak, a zbydou vám ty hezké, po kterých se vám stýská. Pomáhají mi moji kolegové, moje děti, vnoučata, která jsou bezvadná. Jinak musím říct, že mi strašně pomohlo, když mi zavolali, že se Urbanka vrací. Zase se všechno vrací do starých kolejí, to se těším a doufám, že budou pro nás staré báby něco psát.