Kanibalové: Šokující exploitation film není pouze jedním z nejkontroverznějších snímků, ale i kritikou moderního života

Kanibalové: Šokující exploitation film není pouze jedním z nejkontroverznějších snímků, ale i kritikou moderního života
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pod pojmem „exploitation film“ rozumíme snímek, který pomocí sexuální či násilné exploatace působí na diváky a snaží se je šokovat. Přesně takovým snímkem jsou „Kanibalové“ z roku 1980. A nebo nám chtěl režisér naznačit ještě něco dalšího?

Děsivý a brutální děj

Abychom se mohli hlouběji podívat na hlubší smysl tohoto díla, musíme pochopit, o co tu vlastně jde. Protože se čtveřice dokumentárních filmařů (Alan Yates, Tina, Jack a Mark) nevrátila z amazonské expedice, vydal se profesor Harold Monroe za nimi, aby je našel. U kmene Yanomami (tam, kde se měl dokument natáčet) najde Monroe kameru a lidské kosti.

S kamerou se vrátí do New Yorku a koukne se na natočený materiál. Dozví se, že se Yatesův tým nezajímal o autentickou dokumentaci života pralesního kmene, ale spíše o senzační a dechberoucí blockbuster. Tak se například rozhodli zapálit ves Yanomamů a veřejně znásilnit místní obyvatelku. Ta poté byla vlastním kmenem zavražděna, protože ztratila panenství.

Na konci se Monroe dozví, že se kmen obrátil proti filmařskému týmu, zajal je a nejhrozivějším způsobem zmasakroval. Nejhorší na tom ale bylo, že Yates natáčel až do poslední chvíle. Kameru neodložil ani během znásilnění a následného vytrhání vnitřností jeho manželky Tiny, jež při tom ještě žila.  

Monroe se rozhodne veškeré minuty natočené hrůzy zničit. Nikdo se to nemá dozvědět, tyto příšery musí zůstat utajené. S větou „I wonder, who the real cannibals are?“ (Zajímalo by mě, kdo jsou ti praví kanibalové) ukončí Monroe celý film. A my doma před obrazovkou přemýšlíme, jestli těmi příšerami myslel kanibalský kmen, nebo po senzaci a penězích dychtivou čtveřici filmařů.

Nejen film o masakrování – vyplatí se nad tím přemýšlet

Obvykle se u klasických exploitation filmů nemusíme snažit chápat nějaký děj či hlubší smysl, nejčastěji jde pouze o šok a smysluplný děj neexistuje. Diváci mají odejít z kin s jistou nevolností, zážitek má být negativní nebo dokonce traumatický. Režisér filmu Ruggero Deodato využil šok faktor svého sadistického snímku jako politickou platformu. Čím déle se na Kanibaly díváme, tím lépe pochopíme, že se jedná o mediální kritiku. Deodato poukazuje na bezohlednost moderních médií, ve kterých nejde o pravdu, nýbrž o senzaci a o peníze. Čím extrémnější, tím výdělečnější, čím šílenější, tím lepší.

Navíc se film soustředí na morální kritiku. Kde končí moderní civilizace a kde začíná prehistorický kmenový život? Jsou pralesní kanibalové pachateli hrozivé vraždy nebo pouze oběti konzumní touhy moderního světa?

Už jen dramaturgicky důležitá poslední věta naznačuje závažnost zamyslet se nad chováním moderní civilizace. Deodato filmem poukázal na katastrofické následky moderního života. Jsme připraveni znásilňovat, vraždit a ničit cizí životy, jen abychom měli více peněz, více materiálu či více moci?

Film Kanibalové není jen krvelačný biják o brutalitě pralesního kmene. Možná je to jediný lidožroutský film se sociálně kritickými poznámkami. Proto si také zaslouží trochu lepší hodnocení, než na ČSFD.