Návštěvní hodiny s Rudolfem Hrušínským dojemně a s citem divákům připomínají význam rodiny

To jediné, co ještě může pro své dospělé děti udělat, je zkusit znovu je spojit jako sourozence. Karel (L. Frej), Míla (A. Molčík), Máňa (Z. Hadrbolcová) a Honza (M. Stropnický) během návštěv probírají dům, kde otec žil. On by chtěl, aby si ho děti nechaly, ale ony o něj zjevně nestojí a chtějí spíš peníze.  

Zeť Véna (B. Poloczek) s Máňou jsou zběhlí ve schraňování starých věcí, které se ještě mohou hodit, takže na jednu návštěvu přijdou s nalezeným kobercem. Honza vystudoval vysokou školu, ale při jedné z návštěv se otci zmíní, že má v práci problém s tím, že mluví jako kniha. Návštěva střídá návštěvu a diváci sledují, jak se pomalu, téměř nenápadně, uskutečňuje to, co si otec přál. Sourozenci se začnou zajímat o problémy ostatních a dochází jim, že potřebují jeden druhého.

Film Návštěvní hodiny je ve vysílání České televize 7. dubna a je krásnou vzpomínkou na jednu z našich nejvýraznějších hereckých osobností – Rudolfa Hrušínského. Jeho tvorba je tak rozsáhlá a pestrá, že není snadné vybrat to nejlepší, co po sobě zanechal.

Nezapomenutelné role herecké legendy

Určitě dodal velice věrohodnou tvář Švejkovi, rozverné postavičce z románu Jaroslava Haška. Roli neměl zadarmo a prošel náročným konkurzem. Jednou z podmínek, kterou od tvůrců dostal, bylo přibrat nemálo kilogramů. To se herci povedlo poměrně snadno, protože se nikdy dobrému jídlu a pivu nebránil. Dvacet kilo si však musel udržet do natáčení druhého filmu a už nikdy se mu nepodařilo „Švejkova kila“ dát pryč a s nadváhou se potýkal celý život.

Přestože vytvořil i mnoho oceňovaných dramatických rolí, komediální role dokázal ztvárnit tak přirozeně, jako by se pro ně narodil. A i ve vedlejší roli držel často krok s hlavními postavami. To krásně předvedl ve filmu Postřižiny, kdy si jako místní doktor a člen správní rady pivovaru dokázal podobně jako Jaromír Hanzlík, ve vedlejší roli získat srdce diváků.

V dalším filmu Jiřího Menzela Slavnosti sněženek dokonce svou postavou líného dědka obohatil filmové hlášky o pár dalších lahůdek, které mezi lidmi zdomácněly. Kdo by občas nepoužil věty: „Jak by tady bylo krásně, kdyby nebyly ty děsný vosy. Jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já." Jako vesnický doktor v komedii Vesničko má středisková nasadil pro tuto profesi laťku pěkně vysoko a jeho kochání se krásou českého venkova se stalo téměř symbolem vesnického života.

Stopu zanechal i v tvorbě pro děti. V pohádce Dařbuján a Pandrhola vytvořil pěkně slizkého velkostatkáře Pandrholu a určitě si ho i dospělí diváci vybaví v pohádce Tři veteráni, kde spolu s Petrem Čepkem a Josefem Somrem ztvárnili tři kamarády z války, kteří se musí v příběhu na motivy Jana Wericha vypořádat s lidskou nenasytností.