Tři veteráni: Pohádka pro dospělé, kteří v sobě nosí stále kus dítěte

Tři veteráni: Pohádka pro dospělé, kteří v sobě nosí stále kus dítěte
Před Zdeňkem Svěrákem byl nelehký úkol. Musel nahradit zesnulého Jiřího Brdečku a vypracovat scénář k pohádce, která by měla pobavit i Jana Wericha, kdyby žil. Pohádka byla součástí knihy Fimfárum, kterou Werich napsal.

Právě Brdečka, který napsal scénář ke skvostům jako Byl jednou jeden král, Císařův pekař a Až přijde kocour, měl zpracovat i pohádku o přidrzlé princezně s dlouhým nosem. Zdeněk Svěrák nebyl při psaní ve své kůži. Na rozdíl od běžné praxe, kdy scénář zkracuje knihu, před ním byla opačná práce a musel krátkou povídku „nastavit“, aby z ní vznikl dost dlouhý příběh.

Režisér Ondřej Lipský měl celou řadu požadavků, co ve filmu chtěl. Jako by tušil, že už toho v životě moc nestihne. Svěrák měl například za úkol do pohádkového světa zakomponovat moderní prvky, které by diváka pobavily. Tak se do pohádky dostaly cigarety s velbloudem nebo telefon. Měl také vymyslet originální názvy obchodů, a tak vznikl třeba Funus servis.

Trefou do černého bylo herecké obsazení tria Rudolf Hrušínský-Petr Čepek-Josef Somr. Ti tři se moc často v jedno projektu nepotkali, ale právě v tomto období spolu natočili i komedie Slavnosti sněženek a Vesničko má středisková.

Obsazení princezny bylo také nezvyklé. Místo křehké krásky si roli Bosany zahrála temperamentní Vida Neuwirthová. Chudák herečka neměla natáčení s dlouhým nosem jednoduché. Každé ráno před natáčením zabrala příprava nosu přes hodinu a všude s ní museli chodit dva lidé, aby jí nos nosili. Naštěstí o enormní délku nosu už se postaral trikový výtvarník Jan Švankmajer, a princezna tak nemusela nosit nos dlouhý jako hasičská hadice. Ten její měl pouhých 2,5 metru. Za 10 natáčecích dnů měla dostat 1600 korun, ale na konec po přímluvě Hrušínského jí byl honorář navýšen.

Malou roli si plný nadšení zahrál Julius Satinský, který si nejvíce užíval scénu, kdy lezl z vany a ukázal na kameru „téměř“ holý zadek. Jak už je to pro Zdeňka Svěráka typické, dokázal do filmového scénáře zakomponovat celou řadu hlášek, které zlidověly. Jedna z oblíbených vzešla v podání Ladislava Gerendáše, který omlouval svého poskoka slovy:

Musíte Edu omluvit. Je to prostý pobíječ much.

Pohádku navíc vyšperkovala píseň Svěráka a Uhlíře: Není nutno, není nutno, aby bylo příliš veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo.

Zdroje článku: