StB ji chtěla jako donašečku. Když odmítla, přišla krutá pomsta

Krása, která vyrážela dech

Když se Irena Kačírková objevila na plátně, málokdo dokázal odtrhnout oči. Vysoká tmavovláska s hlubokým hlasem, elegantním vystupováním a nezaměnitelným pohledem působila vedle většiny českých hereček jako zjevení. Není divu, že jí začali přezdívat česká Sophia Loren. Stejně jako slavná Italka měla v sobě kombinaci ženskosti, inteligence a tajemství, které přitahovalo muže i kamery.

Narodila se v roce 1925 v Praze do dobře situované rodiny kožešníka. Dětství ale prožila hlavně v Ostravě, kde už jako malá chodila na balet, zpívala a snila o herectví. Rodiče její talent podporovali a po maturitě zamířila na konzervatoř, později na DAMU. O jejím talentu nebylo pochyb.

Jenže Kačírková měla smůlu v jedné zásadní věci – narodila se do špatné doby.

Herečka, která se nehodila do socialismu

Koncem čtyřicátých let začala její hvězda prudce stoupat. Režiséři v ní viděli moderní typ ženy. Byla sebevědomá, noblesní a inteligentní. Jenže přišla padesátá léta a s nimi tvrdý socialistický realismus. Československý film potřeboval budovatelské hrdinky v šátcích a montérkách, ne elegantní femme fatale.

Kačírková se do nové éry jednoduše nehodila. Sama později ironicky vzpomínala, že když ji jednou filmaři posadili za volant traktoru, působilo to prý tak nevěrohodně, až to bylo až směšné. Přesto se jí podařilo získat několik výrazných rolí.

Diváci si ji dodnes pamatují jako vrtošivou princeznu Drahomíru z pohádky Byl jednou jeden král po boku Jana Wericha. Výraznou stopu zanechala také v legendárním muzikálu Starci na chmelu nebo v satirické komedii Bílá paní, která se po roce 1968 ocitla v trezoru a diváci si na ni museli pár let počkat.

StB ji chtěla zlomit

Komunistický režim ji pronásledoval prakticky celý život. Když byla v roce 1958 vybrána jako konferenciérka československého programu na světové výstavě Expo v Bruselu, přišla nabídka, která se neodmítala snadno. Jenže Státní bezpečnost po ní chtěla spolupráci.

Měla donášet na kolegy, sledovat jejich chování a podávat informace. Inteligentní herečka ovládající několik jazyků byla pro tajnou policii ideální kandidátkou. Kačírková však odmítla.

Zaplatila za to vysokou cenu. Po roce 1968 téměř zmizela z filmu i televize. Dostávala jen malé nebo záporné role, zatímco na divadle zůstávala hvězdou. Lidé chodili „na Kačírkovou“, i když ji režim systematicky odsouval stranou.

Muži jí padali k nohám. Štěstí jí ale nepřinesli

Působila jako sebevědomá svůdnice, ve skutečnosti však celý život zoufale toužila po obyčejné lásce. A právě v osobním životě byla nešťastná téměř neustále.

Poprvé se vdala v roce 1950 za scenáristu J. A. Novotného. Narodila se jim dcera Kristýna, ale manželství se brzy rozpadlo. Kačírková pak střídala slavné partnery, jenže žádný vztah neskončil šťastně.

Velkou láskou byl hudebník a komik Jiří Šlitr. Mluvilo se dokonce o svatbě. Jenže do vztahu vstoupil režisér Ladislav Rychman a všechno skončilo. Podobně dopadl i vztah s hercem Václavem Voskou.

Herečka si prý vybírala komplikované muže z uměleckého prostředí, kteří nedokázali dát vztahu stabilitu. Navenek přitom působila jako nedostupná femme fatale, ve skutečnosti byla velmi křehká a citlivá. Její dcera později vzpomínala, že matka celý život čekala na opravdovou lásku, která nikdy nepřišla.

Šedesát cigaret denně a děsivá předtucha

Kačírkovou celý život pronásledovaly úzkosti, nespavost a silná tréma. A také cigarety. Kouřila údajně až šedesát denně.

Bez cigarety prý nedokázala žít. Dokonce i po prvním infarktu si měla okamžitě zapálit. Zdravotní problémy se začaly kupit v sedmdesátých letech. Prodělala několik infarktů a podstoupila operaci žaludku. Doktoři ji ani neřekli, že to bylo kvůli rakovině.

Nejděsivější je, že svůj osud údajně předpověděla sama. Ve čtyřiceti letech měla své dceři říct:

Umřu na rakovinu, a ještě budu mít infarkty.

Přesně to se nakonec stalo.

Rakovina postupovala velmi agresivně a metastázy zasáhly i kosti. Poslední měsíce života herečka prožívala ve velkých bolestech, přesto dál pracovala téměř do poslední chvíle. Ještě krátce před smrtí zkoušela nové role a odmítala se vzdát divadla. Zemřela 26. října 1985 v pouhých šedesáti letech.

Hvězda, která nikdy nedostala, co si zasloužila

Dnes bývá Irena Kačírková označována za jednu z nejkrásnějších českých hereček všech dob. Kdyby žila na Západě nebo v jiné době, mohla se stát evropskou filmovou ikonou.

Měla charisma, eleganci, jazykové schopnosti i obrovský talent. Jenže československý film padesátých a dalších normalizačních let pro podobné ženy neměl místo. Režim se silných a nezávislých osobností bál.

Její život tak zůstal plný nenaplněných možností. Za oslňujícím úsměvem se skrývala osamělá žena, která celý život hledala lásku, svobodu a klid. A nenašla ani jedno.