Zítra se miliony Čechů neodtrhnou od TV: Při natáčení tohoto hororu se do sebe zabouchl nejkrásnější český pár všech dob

Český pokus o upírský velkofilm

Když režisér Jaroslav Soukup v roce 1993 natáčel film Svatba upírů, chtěl českým divákům nabídnout něco, co tehdejší domácí kinematografie příliš neznala – hororovou komedii se zahraniční atmosférou. Po revoluci se český film rychle měnil a filmaři začali experimentovat se žánry, které byly před rokem 1989 spíše výjimkou. Právě tehdy vznikl snímek, který dodnes budí rozpaky i nostalgii zároveň.

Příběh se odehrává na tajemném zámku, kam přijíždí mladý pár. Brzy se ukáže, že místo ukrývá temné tajemství a že zdejší obyvatelé nejsou tak úplně živí. Film kombinoval horor, černý humor, erotiku i nadsázku a snažil se přiblížit západním upírským snímkům, které byly po otevření hranic v Československu velmi populární.

Natáčelo se především na zámcích a historických lokacích v Česku. Tvůrci hledali místa, která by působila goticky a tajemně, zároveň ale musela být produkčně dostupná. Velká část atmosféry filmu vznikala díky temným interiérům, svíčkám a stylizovaným kostýmům, které byly na tehdejší české poměry poměrně ambiciózní. Nadšenci filmových míst našli například záběry ze zámku Bzí, z kostela sv. Jiljí na Starém Městě (Praha), z Clam-Gallasova paláce na Mariánské náměstí na Starém Městě, z hotelu Pachtův palác na Starém městě, ze zámku Valtice, ze mlýna na Hořínském potoce nebo ze zámku a zámeckého parku v Hoříně.

Do hlavních rolí byli obsazeni Iveta Bartošová a Rudolf Hrušínský nejml.. Pro Bartošovou šlo o další výrazný pokus prosadit se nejen jako zpěvačka, ale i jako filmová herečka. Producenti dobře věděli, že její popularita přitáhne do kin tisíce fanoušků. Hrušínský už tehdy patřil k respektovaným divadelním hercům a potomek slavného klanu Rudolfa Hrušínského dodával filmu určitou prestiž.

Obsazování prý nebylo úplně jednoduché. Tvůrci hledali herečku, která bude působit nevinně i svůdně zároveň, a Bartošová podle nich splňovala obojí. Zároveň ale panovaly obavy, zda zvládne náročnější hereckou polohu. Nakonec dostala příležitost právě díky své obrovské popularitě. V první polovině devadesátých let totiž patřila k největším českým hvězdám vůbec.

Film měl po premiéře rozporuplné reakce. Kritici mu vyčítali scénář i nevyrovnanou úroveň triků, část diváků si ho ale oblíbila právě pro jeho zvláštní atmosféru a „devadesátkovou“ estetiku. V kinech nešlo o vyložený propadák, zároveň se však nesplnily ambice na velký hit. Postupem času si ale Svatba upírů vybudovala kultovní status a dnes bývá připomínána jako jedna z nejbizarnějších českých filmových podívaných své doby.

Hvězdy filmu: Bartošová, Hrušínský i známé herecké tváře

Největší pozornost na sebe pochopitelně strhla Iveta Bartošová. V době natáčení už měla za sebou řadu hitů, vyprodané koncerty i status popové princezny. Publikum ji znalo jako křehkou blondýnku s romantickou image a producenti věřili, že právě ona dodá filmu potřebnou atraktivitu.

Bartošová už předtím koketovala s herectvím, ale Svatba upírů patřila k jejím největším filmovým rolím. Přestože kritika její výkon často hodnotila rozpačitě, fanoušci byli nadšení, že svou oblíbenou zpěvačku vidí na filmovém plátně v odvážnější poloze. Film navíc obsahoval několik scén, které byly na tehdejší poměry poměrně provokativní, a média o nich hojně psala.

Rudolf Hrušínský nejml. měl v té době už další herecké zkušenosti. Pocházel z legendární herecké rodiny a od začátku kariéry čelil srovnávání se svým otcem Rudolfem Hrušínským. Na rozdíl od něj však často tíhl k modernějším a civilnějším rolím. Ve filmu působil jako zkušenější protiváha tehdy spontánní Bartošové.

Vedle hlavních hvězd se ve filmu objevila i další známá jména českého filmu a televize. Ve světě upíru se objevili Miroslav Táborský, Petr Nárožný, Vladimír Marek, Otakar Brousek ml., Viktor Preiss, Oldřich Vízner, Luděk Kopřiva, Nelly Gaierová, Marie Drahokoupilová, Zdeněk Řehoř, Jan Přeučil a řada dalších. Tvůrci vsadili na kombinaci populárních herců a výrazné stylizace. Přestože se dnes film často bere s nadhledem, právě herecké obsazení bývá označováno za jednu z jeho nejsilnějších stránek.

Po letech získal film zvláštní druh popularity. Televize ho opakovaně zařazovaly do nočního vysílání a diváci si ho začali připomínat jako typický produkt divokých devadesátek. Pro některé jde o nepovedený experiment, pro jiné o nostalgickou kultovní záležitost, která má neopakovatelné kouzlo.

Románek, který zastínil samotný film

Zatímco tvůrci doufali, že se bude mluvit hlavně o filmu, největší senzací se stal vztah Ivety a Rudolfa. Už během natáčení se začalo šeptat, že mezi hlavními představiteli přeskočila jiskra. Svou náklonost ani nijak neskrývali a vzhledem k tomu, že Iveta byla zadaná, nešlo jen o samotný románek.

Podle lidí z okolí štábu spolu pár trávil hodně času i mimo kamery a jejich vzájemná chemie byla nepřehlédnutelná. Bulvár tehdy začínal nabírat na síle a podobný příběh byl pro média ideální. Bartošová byla jednou z nejsledovanějších žen v zemi a každý její vztah okamžitě plnil titulní stránky.

Románek měl být krátký, ale velmi intenzivní. Média spekulovala, že právě natáčení temného a eroticky laděného filmu oba sblížilo. V zákulisí se prý mluvilo o velké zamilovanosti.

Přestože vztah rychle skončil, média se k němu vracela ještě dlouhá léta. Po smrti Ivety Bartošové se znovu objevily vzpomínkové články i rozhovory, ve kterých Hrušínský na společné období vzpomínal. Pro fanoušky zůstává jejich románek jedním z nejznámějších zákulisních příběhů českého filmu devadesátých let.

Film, který měl být jen žánrovou kuriozitou, se nakonec stal symbolem jedné éry – doby, kdy český showbyznys objevoval bulvár, skandály i nové hvězdy.

Film nabízí 20.5. v 18:00 CSFilm.