Rebel Petr Čepek: Vyhazov ze školy kvůli podpoře spolužáka, zákaz v televizi za odmítnutí role v kontroverzním seriálu

Rebel Petr Čepek: Vyhazov ze školy kvůli podpoře spolužáka, zákaz v televizi za odmítnutí role v kontroverzním seriálu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Petr Čepek dokázal pohledem vyjádřit to, k čemu ostatní potřebovali slova a uměl zazářit v každé roli. Neměl však snadný život a vlastně se pořád trápil. Měl celou řadu neřestí a dokázal být stejně výbušný jako v roli produkčního ve filmu Trhák, kdy na sobě trhal košile.

Na první pohled každého zaujaly jeho oči. Měl je temné, hluboké a pronikavé, zároveň však jeho pohled působil teskně a zranitelně. Přitahoval ženy jako magnet. Kolegové o něm říkali, že má rozervanou duši. Vždy byl upřímný, čímž si hodně komplikoval život. Vždy si stál za tím, že herec není loutka a neměl by za sebe nechat rozhodovat někoho jiného, i když je to pohodlné.

Přestože nebyl z herecké rodiny, k divadlu ho to vždy táhlo. Při zkouškách na DAMU však působil tak plaše a nesměle, že ho málem vyhodili. Byl tam ale Miloš Nedbal, který v něm neomylně poznal talent, který jen potřeboval probudit.

Školu však nedokončil. Zastal se spolužáka Ladislava Mrkvičky, kterého při oslavách majálesu vyfotil agent StB, když sundal kladku z troleje, aby tramvaj přestala najíždět do davu studentů, kteří zaplnili ulice. Mrkvička skončil za klukovinu ve vazbě a všichni studenti museli podepsat, že byl podvratný živel a patří do vězení. Jeden student to nepodepsal. Tak v roce 1962 Čepka i Mrkvičku ze školy vyhodili.

Čepek našel uplatnění i bez diplomu. Znovu na sebe upozornil, když odmítl roli v klíčových epizodách seriálu 30 případů majora Zemana, zasazených do roku 1968. Byl zřejmě jediným hercem, který práci na seriálu odmítl, a samozřejmě, že nemohl několik let pro televizi nic natáčet.

I přes svůj komplikovaný životní postoj k socialistickému zřízení dokázal vytvořit celou řadu rolí, které mají diváci v paměti dodnes. Kdo by si ho nepamatoval jako žárlivého rapla Turka v komedii Vesničko má středisková, který neuhlídal svou filmovou manželku (Libuše Šafránková). Objevil se také jako velitel hasičů a člen správní rady pivovaru v komedii Postřižiny, kde lezl za paní sládkovou na komín. V další komedii Slavnosti sněženek si zahrál sveřepého myslivce, který se hádal o divočáka.

Každé Vánoce si ho připomínáme v pohádce Tři veteráni (1983), natočené podle Werichovy dětské knížky Fimfárum. Jako dragoun Bimbác se ve vybrané společnosti s dělostřelcem Pankrácem (Rudolf Hrušínský) a kuchařem Servácem (Jiří Somr) potulovali bezúčelně světem, až dostali od skřítků zázračné předměty, se kterými začíná jejich velké dobrodružství. 

Revoluce v roce 1989 byla pro Čepka konečně příležitostí, jak se svobodně nadechnout. Dlouho si však svobody neužil. Posledním filmem, kde se objevil, byla hořkosladká komedie Díky za každé nové ráno (1994). Dva roky bojoval s rakovinou plic. Zemřel v roce 1994. Na konci života byl sám a do nemocnice za ním mohla jen manželka. Nechtěl, aby ho přátelé viděli zesláblého. Údajně měl pouhých 30 kg. Nechtěl ani velký pohřeb a je pochován v Podkrkonoší, kde měl chalupu.

Zdroje článku: