Zítra večer na ČT2 poběží film, ze kterého mrazí. Jean Gabin ve své životní formě a nadhodil téma spravedlnosti a msty

Syrový venkovský thriller, který stojí na jediné tváři

Tento film stojí a padá s jediným mužem – Jeanem Gabinem. A právě tady se shodují jak zahraniční magazíny, tak divácké reflexe: jeho výkon je naprosto zásadní.

Gabin měl v době natáčení za sebou desítky rolí a jeho filmografie je víc než úctyhodná. Všechny zkušenosti má doslova vepsané ve tváři. Nepotřebuje velká gesta ani teatrální výstupy. Stačí pohled, krátká věta nebo obyčejný pohyb, třeba když jen tiše srkat polévku u stolu. A diváci mu věří každou vteřinu.

Právě tahle úspornost a vyzrálost dělá z jeho postavy něco víc než jen filmového hrdinu. Vidíte Gabina a automaticky vám naskočí tvrdý normandský farmář, který vládne rodině pevnou rukou. Nezbývá než před ním smeknout.

Příběh, který je jednoduchý, a přesto znepokojivý

Děj je vlastně velmi přímočarý. Auguste Maroilleur, hlava rodiny, vládne statku v Normandii železnou disciplínou. Když se na farmě objeví zásilka heroinu, rychle pochopí, že za ní stojí jeho problémový vnuk. Místo aby ho udal, rozhodne se ho chránit. A tím rozpoutá konflikt s drogovou mafií.

Zahraniční kritiky zaujala právě tahle jednoduchost. Kritici upozornili, že film funguje spíš jako syrový střet hodnot než klasický thriller. Rodina, čest a autorita stojí nad zákonem. To jsou hodnoty, na které už jsme zapomněli. Jenže takové jednání má svou cenu. A ta rozhodně není malá.

Naturalismus, který není příjemný

Film se s divákem nemazlí. Scény ničení farmy, vypálení stodoly nebo brutální nahánění a zabíjení dobytka patří k momentům, které zůstávají v hlavě. Pohled na ležící těla na pláni působí až nepříjemně autenticky. Člověk si nevyhnutelně klade otázku, jak to vůbec natáčeli.

Ještě silnější je ale teror rodiny. A proti němu stojí Gabinova neústupnost. Věta „Z týhle rodiny ještě nikdo zavřenej nebyl“ není jen replika, je to rozhodnutí, rodinná tradice.

Právě tady se zahraniční kritici rozcházejí. Někteří oceňují syrovost, jiní upozorňují, že film neřeší morální důsledky násilí.

Gabin není Maigret

Pro diváky, kteří znají komisaře Maigreta, může být tahle role překvapením. Gabin tu není vychytralý vyšetřovatel, který klade pasti. Je to autoritářský statkář, který si spravedlnost bere do vlastních rukou. A dělá to bez váhání a bez ohledu na následky. Když se situace vyhrotí, přichází na řadu brokovnice a granáty. Výsledek? Mrtví gangsteři, shořelé auto a rodina, která mlčí.

A právě to je moment, kdy film balancuje na hraně. Je to ještě spravedlnost, nebo už čistá msta?

Morálka na hraně

Jedna z nejzajímavějších rovin filmu je otázka viny. Auguste chrání rodinu, likviduje gangstery, a nakonec unikne spravedlnosti. Policie nic neprokáže, všichni mlčí a případ vyšumí.

Z pohledu zákona je to problematické. Z pohledu diváka překvapivě pochopitelné.

Nabízí se parafráze starého výroku: „Vražda na tyranu není zločinem“. Tady by se dalo říct, že vražda na drogovém násilníkovi také ne. A právě tohle dilema dělá z filmu víc než jen obyčejný thriller.

Jean Gabin tu nepředvádí herectví. On tou filmovou postavou prostě je.

K vidění 10.4. na ČT2 ve 20:00.