Kam zavál vítr Milana Šimáčka, zlobivého zrzka, který zazářil jako Jirka Oliva ze seriálu My všichni školou povinní
Na jeho bezprostřední, upřímnou povahu a neuvěřitelnou zásobu energie vzpomínala i jedna z hereček seriálu, Jana Šulcová. Roli v seriálu vzala hlavně proto, aby si odpočinula od rodičovských povinností, ale to netušila, že si ji malý Milan oblíbí, a tak bude mít ještě další dítě v práci. Už cestou na natáčení brzo ráno ji malý Milan skočil v autě rovnou na klín a celou cestu nezavřel pusu. Nebyl vůbec stydlivý a kam vkročil, hned ho byla plná místnost.
Měl i zajímavou roli, kdy byl trochu zlobivým a nesoustředěným prvňáčkem, což velice těžce nesla jeho labilní učitelka a v jeden okamžik to už vypadalo, že oba nemohou to vyučování přežít ve zdraví. Nakonec se z živého Jirky Olivy složila učitelka Hajská, kterou hrála Gabriela Vránová. A šlo jí to tak dobře, že na ní lidé na ulici plivali.
Jako předloha pro neposedného syna posloužil autorce scénáře Markétě Zinnerové její syn Pavel, který měl opravdu ve škole s učitelkou problémy.
Seriál je bohužel neprávem trochu přehlížený a na obrazovky se moc často nevrací. Kromě Šimáčka si v něm zahrála celá řada výborných herců jako Věra Galatíková, Libuše Havelková, Jiří Sovák, Jana Šulcová, Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová a další.
Byla to také poslední role před kamerou pro Danu Medřickou, která zemřela na infarkt v 62 letech krátce před dokončením natáčení. Část scénáře se tak musela předělat. Malou roli si zde zahrála i Jiřina Švorcová, ze které udělala média po revoluci symbol komunistické vlády. Přitom mezi herci byla velice uznávanou herečkou, která se sice až do smrti nedokázala vzdát svého komunistického přesvědčení, ale na druhou stranu díky svému postavení ve straně dokázala za mnoho svých kolegů utrousit dobré slovo a nikdy nezneužila svůj vliv proto, aby někomu škodila.
Pro Milana Šimáčka byla role školáka bombastickým rozjezdem herecké kariéry a role se mu jen hrnuly. Malého Jirku Olivu v popularitě překonal Honza Holan ve velkém dobrodružství s chobotničkami (Chobotnice z 2. patra, 1986), kde si zahrál se svou seriálovou sestrou Žanetou Fuchsovou.
Jak Milan rostl, telefon z Barrandova už tak často nezvonil. Objevil se ještě později třeba v komedii Copak je to za vojáka (1987) nebo v epizodní roli v seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1992). Dětská sláva byla ale už nenávratně pryč.
Milan se vyučil automechanikem a nastoupil u dopravního podniku. Když se vrátil z vojny, skoro deset let vedl s matkou obchod. Nakonec v sobě objevil technické schopnosti a začal pracovat jako správce počítačové sítě. I po mnoha letech ho lidé podle nezbedného úsměvu poznávají.
S herectvím mu to sice nevyšlo, ale jiné to bylo v osobním životě, kde se stal čtyřnásobným otcem. Na své herecké časy už ani nechce vzpomínat a nerad se na sebe v televizi dívá.