Sudičky byly při narození Magdy Vašáryové velmi štědré, vstupem do politiky však o svou popularitu přišla

Magda Vašáryová má zajímavý původ. Po mamince má německé předky a tatínek jí dal slovenské geny. V dalších generacích má maďarskou a italskou krev. Zvláštní je i cesta, kterou se dostala k herectví. Původně chtěla být ošetřovatelkou. Poté ji hodně okouzlila matematika a měla pro ni opravdu velké předpoklady. Stejně snadno se učila i jazyky.

Jenže v tom všem se objevil i talent pro herectví, který zřejmě zdědila po otci. Ten pracoval sice jako seriózní středoškolský profesor, ale ve volných chvílích se živil jako lidový bavič. Magda ho poprvé v akci viděla asi ve dvanácti letech, kdy byl na pódiu před plným sálem lidí a bavil je. To pro ni bylo velkým překvapením, protože ho takového neznala.

Z Banské Štiavnice se rodina později odstěhovala do Bratislavy, protože se začalo měnit politické ovzduší a učitel, který není ve straně a chodí do kostela, byl nežádoucí.

Už ve čtrnácti letech si jí všimli filmaři a dostala roli v seriálu Senzi mama. Hned bylo jasné, že ji kamery milují. Zlom přišel v okamžiku, kdy ji v roce 1967 obsadil do filmu Markéta Lazarová režisér František Vláčil. Sama Vašáryová jeho výběr v jednom starším rozhovoru zhodnotila tak, že měla dlouhé blond vlasy, gotickou tvář a velké oči. To mělo stačit.

Vláčil byl natolik zkušený, aby v ní viděl víc než jen hezkou blondýnu. Film byl mimořádně úspěšný a dostal se i do zahraničí.

Natáčení bylo pro mladou herečku peklo. Zimy a bahna si užila tolik, že byla rozhodnutá studovat matematiku. V ten okamžik zasáhl její otec a vysvětlil jí, že matematika je oborem pro muže a měla by jít na sociologii, kde se také může matematice věnovat. Jenže když Vašáryová dostudovala, bylo už po roce 1968 a společnost prodělávala velké změny. Vysněnou práci nenašla, a když náhodou potkala kamaráda, který jí nabídl práci v divadle, přijala ji. V roce 1983 se dostala do Slovenského národního divadla, kde vytvořila celou řadu velice významných hereckých rolí. Nezanedbávala ani film.

V tyto dny si ji můžete připomenout v pohádce Princ Bajaja, která se vysílá ve dnech 25., 27. a 28. prosince na TV Nova. Pohádkový příběh se natáčel v Českém ráji v okolí zámku Hrubá Skála. Natáčelo se také u rybníka, který se objevil později ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny s Tomášem Holým. Přestože se točilo u nás, v pohádce byla celá řada slovenských herců. Režisér Antonín Kachlík to zdůvodnil tím, že slovenští umělci jezdili mnohem lépe na koních.

Než dostala Magda Vašáryová nabídku od Václava Havla na velvyslanecký post v Rakousku, stihla natočit přes 120 televizních inscenací a 50 celovečerních filmů. Po práci v diplomacii zůstala v politice a k herectví se už nevrátila. Za své politické postoje byla často kritizovaná a její obliba se hlavně na Slovensku vytrácela. U nás ji ale vždy budeme vnímat jako výbornou herečku.