Tenhle legendární retro seriál učil smát se lidským slabostem

Advokát si měl užívat klidu

Seriál vypráví o bývalém advokátovi Karlu Kostrhúnovi, který se nastěhoval k dceři na venkovský vejminek. Jenže místo poklidného stáří se stal nečekaným „řešitelem“ sousedských sporů, malých podvodů a lidských nedorozumění. Jaroslav Dietl, mistr televizních scénářů, sáhl tentokrát do právnických archivů. Skutečné případy proměnil v krátké historky s pointou, které působí dodnes překvapivě autenticky.

Tým snů: Dietl, Podskalský a Růžek

Za kamerou stál režisér Zdeněk Podskalský, známý svou schopností propojit humor a lidskost. Do hlavní role obsadil Martina Růžka, který ztělesnil vše, co si diváci představují pod pojmem „starý pán se srdcem na správném místě“. S jeho osobou byla spojená laskavost, přísnost, bystrost s jemnou ironií. Epizody se natáčely v letech 1982–1985 a na obrazovkách působily jako oddechový balzám v době, kdy televizní program často přetékal ideologickými pořady.

Seriál je pokladnicí hereckých výkonů. Objevují se v něm jména, která se zapsala do zlatého fondu: Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Veronika Žilková nebo Vladimír Dlouhý. Každá epizoda přinesla nové tváře a díky tomu působí cyklus pestrým dojmem, i když má jen sedm dílů.

Melodie, která vás pohladí

Kdo by zapomněl na úvodní píseň „Když jdou na mužskýho léta“, kterou nazpíval Waldemar Matuška? Hudba Jaromíra Klempíře a Františka Poláka s textem Eduarda Krečmara se stala nedílnou součástí atmosféry. Připomínala, že stáří není tragédie, ale období, kdy se dá stále radovat ze života – jen trochu jiným způsobem.

Malé příběhy, velké pravdy

Dietl dokázal v Doktorovi z vejminku vystihnout to, co lidé milují: situace, které se mohou stát každému. Rozepře mezi sousedy, nečekané dědictví, malý podvod, který se nakonec obrátí proti pachateli. Všechny příběhy mají jasné jádro: že spravedlnost a selský rozum nakonec zvítězí. A přitom se diváci pobaví, aniž by měli pocit, že sledují moralitu.

Proč ho lidé milují dodnes

V době premiéry byl seriál úspěšný především jako „lehký program“ bez těžkopádných nánosů politiky. Dnes ho lidé oceňují i z jiného důvodu: připomíná jim dobu, kdy televize dokázala vyprávět lidsky, jednoduše, přitom chytře. Když se k němu vracíme v archivu nebo na DVD, cítíme nostalgii po časech, kdy se humor rodil z dialogu, ne z laciné pointy.

Doktor z vejminku možná nemá desítky dílů jako Nemocnice na kraji města, ani napětí jako Třicet případů majora Zemana. Ale má něco, co se hledá těžko: kouzlo obyčejného lidského příběhu. Ať už jde o sousedskou hádku, nebo malý spor o plot, díky Kostrhúnovi mají tyhle historky hlavu, patu a laskavý úsměv na konci. A právě proto se k nim diváci vracejí už desítky let.