Železná lady českého herectví. Věra Galatíková milovala naplno, bojovala do poslední chvíle a nikdy nechtěla lítost

Holka z Moravy, říkala o sobě

Na první pohled působila jemně a křehce. Měla zvláštní pohled, jako by její oči neustále skrývaly něco, co ostatní nevidí. Pod klidnou tváří a elegantním vystupováním se ale skrývala žena s mimořádně silnou vůlí. Věra Galatíková byla typ člověka, který se neusmířil s překážkami a nečekal, až něco přijde samo. Když se rozhodla, že něco dokáže, dokázala to. Ať to stálo cokoli.

Narodila se 19. srpna 1938 na Valašsku, jen několik týdnů před podpisem Mnichovské dohody. Dětství prožila na samotě Paseky u Zlína pod Vizovickými vrchy. Sama o sobě později ráda říkala, že je „holka z Moravy“, a právě tam si nejspíš vytvořila vlastnosti, které ji provázely celý život – tvrdohlavost, pracovitost a schopnost nevzdat se ani v okamžicích, kdy jiní ztrácejí sílu.

Věra se do divadelního světa zamilovala už ve čtrnácti letech. Doma ale nadšení nesdíleli. Herectví považovali spíš za nejistý sen než za povolání. Navíc měli pocit, že by si měla vybrat něco praktičtějšího. Jenže Věra Galatíková nikdy nepatřila k lidem, kteří by se snadno vzdávali.

Učitelskou katedru opustila kvůli snu

Poslechla rodiče a nastoupila na pedagogickou školu. Dokonce začala učit češtinu ve Vracově u Kyjova. Své práci se věnovala naplno a zodpovědně, jako ostatně všemu, co v životě dělala. Jenže uvnitř stále cítila, že její místo je někde jinde. Ani finančně nebylo období učitelování jednoduché. Sama později s humorem vzpomínala na chvíle, kdy jí po nákupu knih nezbývaly peníze ani na obyčejný chleba.

Nakonec sehrál zvláštní roli člověk, od kterého by to možná nikdo nečekal, místní farář. Právě on u rodičů podpořil její sen a pomohl jí přesvědčit rodinu, že by měla zkusit přijímací zkoušky na JAMU.

A byl to okamžik, který změnil všechno.

Muž, který ji nejprve vůbec nezaujal

Právě během cesty za hereckým snem potkala i svou osudovou lásku, Ladislava Freje.

Poprvé se viděli v Brně během přijímacích zkoušek. Jenže tehdy mezi nimi žádná jiskra nepřeskočila. O tři roky mladší Frej na ni působil jako zasněný mladík s hlavou v oblacích a příliš ji nezaujal. Osud ale měl jiné plány.

Skutečné city se objevily až později v Pardubicích při společném zkoušení Strindbergovy Královny Kristýny. Vztah, který vznikl, nebyl jednoduchý ani klidný. Byl vášnivý, bouřlivý, plný silných emocí i bolestivých okamžiků. Když se narodila dcera Kristýna a později syn Ladislav, Frej se do dalšího manželství příliš nehrnul. Za sebou měl už tři rozvody a ani věrnost nikdy nepatřila mezi jeho silné stránky.

Přesto spolu vydrželi neuvěřitelných šestatřicet let.

Sám později přiznal:

Byl jsem zkrátka takový rozevlátý bezstarostný bohém a dodnes nedokážu pochopit, jak to, že mě Věra za to neopustila.

Žena, která dokázala ovládnout jeviště jediným pohledem

Existují herci, kteří si získají diváky slovy. A pak jsou takoví, kteří si je podmaní prostou přítomností. Věra Galatíková patřila do druhé skupiny. Působila téměř tajuplně. Byla vždy dokonale upravená, elegantní, s hrdým držením těla a zvláštní aristokratickou důstojností. Člověk měl pocit, že vstoupila do místnosti osobnost, kterou nelze přehlédnout.

Hrála psychologicky složité ženy, dramatické postavy i silné hrdinky poznamenané životem. Publikum si ji zamilovalo ve filmech Všichni dobří rodáci, Dým bramborové natě nebo v seriálech Sanitka či My všichni školou povinní.

I malé role dokázala proměnit v něco mimořádného. Možná právě proto, že každou postavu budovala do posledního detailu a nikdy se nespokojila s polovičním výsledkem.

Vůle pevná jako ocel

Když jí lékaři v roce 2002 oznámili diagnózu rakoviny plic, byl to šok. Přesto bojovala stejně, jako bojovala celý život, bez stížností a bez sebelítosti. Okamžitě přestala kouřit, podstoupila operaci a dokonce se zapojila do protikuřácké kampaně. Nemoc se ale po čase vrátila. Ani tehdy se nevzdala.

Další chemoterapii odmítla a rozhodla se jít vlastní cestou.

Nestrávím přece poslední měsíce, nebo kolik mi zbývá, s hlavou v záchodové míse,

prohlásila tehdy.

Právě tato věta možná dokonale vystihuje, jaká byla. Silná. Hrdá. Nezlomná.Věra Galatíková zemřela 21. prosince 2007, jen několik dnů před Vánocemi.