My všichni školou povinní: Seriál se nebál zajít do problematických situací

Už od začátku příběhu se v epizodách objevuje rozpadající se manželství rodičů Jindry Jokla. Matku, která se musí vyrovnat s koncem manželství, skvěle zahrála Jiřina Bohdalová, kterou si spíše vybavíme v komediálních rolích, díky kterým se stala jednou z nejoblíbenějších hereček.

Tvůrci dokázali převést na obrazovku příběh plný emocí a ukázali, že rozvod může děti zasáhnout mnohem víc, než dávají navenek znát, právě jako předvedl Jindra Jokl. Ten zradu otce nechápal a ani nevěděl, jak by pomohl matce, která zcela evidentně situaci nezvládala. A už vůbec nechápala, že poté, co manžel odešel, chodil domů ještě pro věci z domácnosti a vzal i magnetofon dětem.

To je z dnešního pohledu sice směšné, ale v té době nebyl magnetofon tak všedním elektrospotřebičem a u dětí byl velmi populární. Právě toto chování zraňovalo opuštěnou ženu možná mnohem víc, než samotný odchod nevěrníka. Manžel se jí jednoduše mstil, že požádala o rozvod. On ho nechtěl a spíš by mu vyhovovalo mít manželku i milenku.

Nechal si tedy auto i chatu, a ještě měl pocit, že by si měl odstěhovat část domácnosti. Vůbec mu nedošlo, že v té domácnosti žijí jeho děti a ty už to mají těžké i tak.

Vliv rodičů na výběr školy

Dalším problémem, který seriál zrcadlil, bylo vybírání středních škol žáků osmé třídy. Matka Jitky Povejšové pobláznila dceru tak, že ta se už viděla jako divadelní hvězda. Ani učitelé, ani otec Jitky žádný mimořádný talent na holce neviděli. Ona sama ani nedostala prostor k tomu, aby si vybrala školu podle toho, co ji baví, ale pod vlivem matky měla naplnit její ambice, protože ta zůstala jako nedoceněná herečka v oblastním divadle a doufala, že dcera bude žít život, který si vysnila pro sebe a nestihla ho realizovat.

Nezbedný Jirka

O nedostatcích ve školství je velice emotivní příběh Jirky Olivy. Dnes by Jirka dostal na cestu do školy několik lékařských diagnóz a systém by s ním dokázal pracovat i v normální třídě. Tenkrát ale nic takového nebylo a na některých školách byly zřízeny třídy pro ty „méně nadané“. Dalším řešením byly zvláštní školy, ale děti, které se do nich dostaly, už byly od začátku předurčené k tomu, že pro ně škola bude spíše institut, který na ně dohlédne v době, kdy jsou rodiče v práci, než aby se něco naučily. 

Jak seriál plyne, Jirka stále více drásá nervy učitelce Hajské, která s třiceti dětmi ve třídě nemá prostor na to, aby chlapci věnovala pozornost, kterou potřeboval. A všichni jsou nešťastní. Hajská měla pocit, že je Jirka Oliva malý záškodník, který chodí do školy jen proto, aby jí naboural hodiny, Jirka nechápe, proč se na něj všichni zlobí, když se snaží, jak nejvíc umí, aby ho měli všichni rádi, a rodiče, kteří vykonávají společností uznávané profese, si marně lámou hlavu, co si s klukem, který dělá jen ostudu, počít.

Teprve v okamžiku, kdy se Jirka dostane k učitelce do vyrovnávací třídy, kde je tempo výuky volnější a přechod od hraní k učení je pomalejší, se vše obrátí na dobrou cestu.