Nejdražší evropský sci-fi projekt všech dob míří na obrazovky. Diváci v kinech odcházeli znechucením

Sobotní večer je jako stvořený na to, abyste se konečně zastavili a dopřáli si něco výjimečného. Žádné povinnosti, žádný spěch – jen vy, pohodlná pohovka a film, který vás vtáhne do světa plného barev, akce a humoru. Představte si sci-fi spektákl s rozpočtem čtyř miliard korun, kde se mísí exploze, operní árie a kostýmy od světové módní ikony.

Tohle není jen další akční podívaná. Je to vizuální hostina s charismatickým hrdinou, který sype hlášky jako z kulometu, a tajemnou dívkou mluvící vlastním jazykem. Přidejte k tomu zákeřného zloducha, výstředního moderátora a hudbu, která vám zůstane v hlavě ještě dny po zhlédnutí. Zvědaví, o jaký klenot jde?

Když prastaré zlo hrozí zničením vesmíru

Gigantická ohnivá koule se řítí k Zemi a žádná moderní zbraň ji nedokáže zastavit. Lidstvo stojí na pokraji zániku. Jediná naděje spočívá v pradávné legendě o čtyřech elementárních kamenech a tajemném pátém elementu – dokonalé bytosti v podobě křehké dívky.

Ta doslova spadne z nebe přímo do létajícího taxíku cynického bývalého majora speciálních sil. Společně se vydávají na zběsilou jízdu napříč galaxií, aby odhalili tajemství ukrytá v egyptské hrobce dřív, než vesmír pohltí věčná temnota. Čas se krátí a každá sekunda může být poslední.

Teď už víte, že řeč je o Pátém elementu (The Fifth Element / Le Cinquième Élément). Režisér Luc Besson v roce 1997 stvořil mistrovské dílo, které se stalo nejdražším evropským filmem své doby produkovaným mimo Hollywood. Rozpočet činil astronomických 90 milionů dolarů, což po započtení inflace odpovídá dnešním 175 milionům – zhruba 4 miliardám korun.

Hlavní roli taxikáře Korbena Dallase ztvárnil Bruce Willis v typické formě plné sarkazmu a akce. Tajemnou Leeloo si zahrála Milla Jovovich, Gary Oldman exceloval jako zákeřný Jean-Baptiste Emanuel Zorg a Chris Tucker jako neřízená střela Ruby Rhod vytvořil jednu z nejpamátnějších vedlejších postav sci-fi historie.

Když módní ikona oblékala každého komparzisty

Vizuální stránka byla pro tvůrce absolutní prioritou. Jean Paul Gaultier navrhl přes 900 extravagantních kostýmů a osobně kontroloval oblečení každého komparzisty předtím, než vstoupil na scénu. Výsledkem je estetika, která ani po třech dekádách nezestárla.

Digital Domain vytvořilo obří miniatury futuristického New Yorku s létajícími auty a mrakodrapy sahajícími do oblak. Praktické kulisy a vizuální efekty stárnou neuvěřitelně pomalu a dodnes působí organicky. To je triumf týmu, který vsadil na preciznost místo levných triků.

Jeden z věrných diváků na ČSFD.cz to shrnul dokonale:

John McClane ve vesmíru? Přesně tak!! Willis si jenom trochu obarvil vlasy a vyměnil povolání, ale z hlášek neubral ani trochu a perfektně se vžil do toho, co mu jde nejlíp – střílet a zachraňovat nebohé oběti… K tomu si přičtěte Bessona ve vrcholné formě, překrásnou Millu Jovovich a máte z toho jasných 5 hvězdiček a další kultovní film!

Umělý jazyk s 400 slovy a operní nemožnost

Kolem natáčení koluje řada mýtů. Jeden z nejtvrdošíjnějších tvrdí, že Milla Jovovich božský jazyk své postavy na place kompletně improvizovala. Skutečnost je mnohem fascinující – šlo o promyšlený umělý jazyk s vlastní gramatikou a slovníkem o 400 slovech, který vytvořil sám Luc Besson.

S Millou Jovovich se v něm naučili mluvit tak plynule, že si na place psali dopisy a vedli běžné rozhovory. Tato jazyková preciznost dodává postavě Leeloo autenticitu, kterou žádná improvizace nemůže nahradit.

Další záhada se týká slavné operní scény. Často se uvádí, že hlas Invy Mula byl počítačově upraven, protože nedokázala vyzpívat tak vysoké tóny. Pravda je taková, že Inva Mula všechny tóny vyzpívala přirozeně. Bleskové přechody mezi oktávami, které skladatel Éric Serra napsal, jsou však pro lidské hlasivky v jednom kuse fyzicky nemožné.

Jednotlivé tóny proto musely být nahrány samostatně a následně citlivě spojeny až ve střižně. Výsledkem je operní árie, která zní nadpozemsky a stala se jedním z nejpamátnějších momentů celého filmu.

Scénář zrozený z osamělosti teenagera

Traduje se, že Luc Besson napsal finální scénář už v 16 letech na střední škole. Ve skutečnosti v tomto věku pouze vymyslel fantastický svět a základní koncept příběhu, aby unikl samotě. Skutečný scénář byl v průběhu dalších 20 let mnohokrát přepisován.

Finální verzi výrazně upravil a zkrátil americký scenárista Robert Mark Kamen. Tento dlouhý proces zrání dal příběhu hloubku a dynamiku, kterou by teenagerský draft nikdy nemohl mít.

Odchody z kin a cesta ke kultovní slávě

Film celosvětově vydělal úctyhodných 263,9 milionu USD. Cesta k uznání však nebyla snadná, zejména v Americe. Sám Luc Besson v retrospektivním rozhovoru pro Deadline přiznal, že reakce v USA pro něj byly velkým zklamáním.

Film byl pravděpodobně příliš předběhl svou dobu. V kinech sice vydělal 70 milionů dolarů a startoval jako jednička, ale v některých městech uprostřed Ameriky jsem viděl lidi odcházet uprostřed promítání se slovy: ‚Co to sakra je?‘ Postupem času si však snímek získal status kultovní klasiky.

Na ČSFD.cz drží solidních 80 %, na IMDb pak 7,6/10. Diváci oceňují především vizuální stránku, originalitu a nezapomenutelné herecké výkony. Film se stal inspirací pro celou generaci tvůrců a dodnes patří mezi nejcitovanější sci-fi klenoty devadesátých let.

Pokud si chcete tento vizuální skvost připomenout, máte jedinečnou příležitost. Pátý element vysílá TV Nova v sobotu 29. srpna 2026 od 16:20 do 18:55. Hned poté v 18:55 následuje oblíbený tuzemský seriál Hospoda. Dopřejte si sobotní večer plný akce, humoru a nezapomenutelné hudby. Jakou scénu z filmu máte nejraději vy?