30 případů majora Zemana: Nový díl s banderovci z roku 1947 se těší velkému úspěchu mezi diváky

Z historického hlediska byla situace mnohem složitější, ale v roce 1947 banderovci apelovali na občany, aby se postavili proti komunistickému nebezpečí a je tedy logické, že si v nově vznikající poválečné atmosféře moc sympatií a podpory od státní správy nezískali. Přestože jde o silně politický motiv, seriál k němu poměrně zdařile přistoupil jako ke kriminálnímu příběhu s napínavou zápletkou.

Příběh se začíná rozvíjet ve vlaku, který jede poklidně českou krajinou a uvnitř probíhá kontrola občanských průkazů. Tento zvyk kontroly dokumentů se ujal a policie tak mohla běžně „legitimovat“ občany, aniž by prováděli nějakou podezřelou činnost. Na druhou stranu, v době, kdy nebyly nikde kamery, nebyl internet a vše se řešilo tištěným oznámením, to byl způsob, jak mohla policie náhodně chytit hledanou osobu.

Při této kontrole příslušníci bezpečnosti narazili náhodou na muže, který místo dokladu vytáhl pistoli a postřelil jednoho z příslušníků. Došlo k přestřelce a poslední věc, kterou stihl podezřelý udělat, je vytáhnutí zlatého kříže s jedenácti rubíny.

A to je příležitost pro Zemana, který se v práci trochu nudil, a tak šel na brigádu do lesa sázet stromky. Zeman si však čerstvého lesního vzduchu moc neužije a je povolaný na stanici, kde čeká delegace z Prahy. Zeman se balí a jede do Brna za svým přítelem Kalinou (na úvodní fotografii Kalina – Miloš Willig). Je mu jasné, že jde o vážnou věc.

Zeman dostává důležitý úkol, protože je podobný Richardovi Lipinskému, který spolupracoval s gestapem a po válce přešel na ukrajinskou frontu, aby kontaktoval polské a ukrajinské nacionalisty. 

Pravý Lipinský umírá a namaskovaný Zeman ho má nahradit. Informace získává z výpovědi umírajícího Lipinského. Ten je navzdory těžkému zranění (trojitý průstřel břicha) podroben výslechu až do okamžiku, kdy upadá do agónie a umírá. Přítomný lékař neudělal nic.

Zeman se podle výpovědi Lipského vžívá do role, zúčastňuje se konspirační schůzky a trochu neohrabaně se vydává za Lipinského. Vše nedopadne úplně přesně a Zeman není nesmrtelným hrdinou. Možná i to pomáhá jeho popularitě lidového hrdiny.

Děj se vrací do Kateřinské Hory, kam ho nasměruje sám Zeman. Potřebuje místo, které důvěrně zná a jeho rodiště je téměř na hranici. Právě o přechod do Bavorska se také jedná. Ve hře je také církev, která si možná z historického hlediska nevysloužila nejlepší pověst. To je ale na divákovi, aby to posoudil. Přes hranice má putovat i církevní zlato.

Honza Zeman sice (ne poprvé a ne naposled) dostane trochu na zadek, ale přesto odvede kus práce a spolu s Vydrou mohou ve své profesi zamířit dál.

Pod čarou

Diváci ocenili námět i realizaci. Trochu nevěrohodně působil Zeman namaskovaný za banderovce. Na druhou stranu Zeman dostal možnost hrát i něco jiného než staře vyhlížejícího mladíka, který chce udělat kariéru. Své místo zde mají i Petr Haničinec v roli fanatického nacisty a Karel Hlušička v roli prohnaného kasaře. Postava Jirky Hradce, který naskočil do děje po poslední epizodě, dostává první velkou šanci. Možná někoho může pobouřit, že se zde do role třídního nepřítele dostává církev.