Režisér trezorového filmu Všichni dobří rodáci rozdával hercům role podle horoskopů od Heleny Růžičkové

Režisér trezorového filmu Všichni dobří rodáci rozdával hercům role podle horoskopů od Heleny Růžičkové
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Scénář filmu vycházel ze vzpomínek matky režiséra Vojtěcha Jasného. Jeho první verze byla napsána už roku 1946. Dalších dvacet let pak Jasný sbíral další podklady, aby v roce 1967 mohlo natáčení začít. Příběh je v drtivé části postaven na reálných základech.

Vojtěch Jasný chtěl původně točit film v obci Kelč, kde sbíral materiál pro scénář. Zjistil však, že místní lidé jsou zásadně proti. Zvěčnit osudy místních obyvatel ve filmu je uráželo, režiséra nazvali neznabohem a nenašel by se nikdo, kdo by s filmaři spolupracoval.

Vojtěch Jasný se vypravil s kameramanem Jaroslavem Kučerou po českých vesnicích, ale nikde nenašli obec, která by splňovala požadavky pro natáčení. Nakonec se vypravili do kartografického ústavu, kde si podle fotek po dlouhém hledání vybrali obec Bystré v okrese Svitavy. Další práce probíhaly v Sulkovci.

Jiří Sovák roli nedostal, protože měl podle Růžičkové špatný horoskop. Bohdalová byla zase podle režiséra moc veselá. Menšík měl horoskop v pořádku, ale roli získal pouze s příslibem absolutní střízlivosti během celého natáčení.

V Bystrém režisér objevil vše, co potřeboval. Lidé tam aktivně hráli divadlo a nebyl problém zapojit místní obyvatele do natáčení. Herci byli během natáčení ubytováni po místních chalupách, aby poznali venkovský život a mentalitu lidí.

Od samého začátku psal režisér role na míru Brodskému, Babkovi a Menšíkovi. Hlavní role Františka měla reálný vzor v sedlákovi Františku Slimáčkovi z Kelče. Jasnému ale připadal Brzobohatý hodně mladý na to, aby dokázal zahrát tak komplikovanou a životem zkoušenou postavu. Herec se tak vydal za Františkem do Kelče a nějaký čas u něj bydlel. Poznal tak povahu sedláka a naučil se práci na statku. Nakonec režiséra přesvědčil, že je tou správnou volbou.

Film už od prvního dne sbíral v kinech pochvalné reakce, ale dlouho tam nepobyl. Psal se rok 1969. I tak ho vidělo přes 900 tisíc lidí. Dvacet let potom čekal v trezoru, než se opět dostal ke svým divákům. Při obnovené premiéře v roce 1990 do kina přišlo dalších 300 tisíc lidí. V roce 2013 byl film digitálně restaurován a objevil se na MFF v Karlových Varech.

Film ocení spíše starší generace. Rozhodně by si ho měli připomínat všichni, kdo s nostalgií vzpomínají „na staré dobré časy“, které možná nebyly až tak dobré.

Film Rodáci trvá sice jen necelé dvě hodiny, ale zachytil dobové události a předvedl je takovým způsobem, že odráží celý život filmových postav, pravdu o naší zemi i o mentalitě lidí. Sdělení filmu daleko přesahuje jeho délku a také období, které zachycuje. To vše je umocněno naprosto dokonalým hereckým obsazením. Možná ten výběr herců podle horoskopu, se kterým režisérovi pomáhala amatérská věštkyně Helena Růžičková, měl něco do sebe. Nejen herecká symfonie Radoslava Brzobohatého ani po půl století neztrácí na síle. Rozhodně stojí za připomenutí i Vlastimil Brodský, Věra Galatíková, Waldemar Matuška, Eva Blažková, Vladimír Menšík, Ilja Prachař, Helena Růžičková, Josef Hlinomaz, Václav Lohnický, Marie Málková a řada dalších.

Zdroje článku: