Ulice: Blanka se přizná ke vztahu s Evženem. Luděk ji za to a za slova odporu vůči němu fyzicky zneužije

Magda si péči o Prokopa vzala tak moc k srdci, že u něj zůstala až do noci, zatímco Mirka poslala brzy domů a mávla rukou nad tím, když ji Prokop, ještě zavčas, za Mirkem posílal. Není se čemu divit, že Mirek žárlí a zlobí se, protože mu Prokopův problém nepřijde natolik závažný, aby u něj jeho přítelkyně trávila celý večer i kus noci. A Magda se znovu staví na odpor. Ráno se bouřka mezi oběma milenci přežene. Mirek ale Magdu na revanš vytrestá. S veškerou láskou samozřejmě. 

Blanka se potichu krade z postele, aby nevzbudila Luďka, který by po ní mohl chtít něžnosti. Těm se Blanka od sblížení s Evženem vyhýbá jako čert kříži. Jenže Luděk se vzbudí, a tak Blanka vymýšlí výmluvy, proč už musí vstát. Luděk na ni naléhá, že si musí společné chvilky vynahradit a ptá se jí, jestli ví, že ji miluje. Tuší, že s Blankou není všechno v pořádku. Blanka se sice Luďkovi straní, ale vyhýbá se i statečnosti udělat poslední krok a od Luďka odejít. Navíc na chodbě líčí Vlastovi, jak se na podzim budou stěhovat. A to se dozví Evžen, který přijde k Peškům na návštěvu. Nedokáže skrýt svou frustraci, kterou kvůli Blance a její nečinnosti prožívá a málem Vlastovi práskne, co se mezi ním a Blankou stalo.

Blanka neustojí Evženův nezájem a jen co za sebou doma zavře dveře, nastoupí před Luďka a bez rozmyslu a citů mu sdělí, že si má sbalit věci, že už ho nechce. Nato Blanka odchází. Spěchá říct Evženovi, co se stalo a že se právě rozešla s Luďkem. Tomu se nelíbí, že Blanka neřekla Luďkovi celou pravdu o nich a že odmítá azyl, který jí nabízí. Má pocit, že to hraje na obě strany, a tak zase odchází pryč. To nemá dělat, protože za tu hru, kterou s ním údajně hraje, Blanka tvrdě zaplatí. Luděk na ni čeká doma a Blanka si s ním nebere servítky. To však Luděk nesnese a s Blankou si vyřídí účty po svém. Znásilní ji. 

Zdroj:

• autorský text