Želary (2003): Jaké scény se Aňa Geislerová nejvíce bála a proč uvažovala o zastoupení kaskadérkou

O naději a strachu

Želary, název vesnice, ve které se před gestapem skrývá mladá zdravotní sestra, členka domácího odboje Eliška (Aňa Geislerová). Její pacient Joza (György Cserhalmi) jí poskytne útočiště ve své dřevěnici daleko v horách a Eliška se ze dne na den stane Hanou, horalovou ženou.  

Snímek nám v obrazovém vyprávění ukazuje nádherný kus země, kde se život odvíjí v souladu s přírodními živly. Hovoří o naději, obavách a strachu, pocitech, které lidé prožívali za války, ať už ve městě nebo v divoké přírodě. Vypráví o milostném vztahu, který roste ze společné touhy přežít. Jeho myšlenka nás v dnešním světě stále oslovuje, a my znovu nalézáme důvěru sami v sobě a ve svém sousedství.  

9 zajímavostí z natáčení

• Literární předlohou pro scénář k filmu Želary jsou autobiografické povídky brněnské rodačky Květy Legátové. Autorka nejprve odmítla své dílo zveřejnit, po přemlouvání scenáristy Petra Jarchovského se odhodlala sbírku povídek vydat, a nakonec získala Státní cenu za literaturu. 
• Herecky nejnáročnějším partem celého filmu byla scéna v kočáru se zapřaženým koněm. Aňa Geislerová vážně uvažovala o zastoupení kaskadérkou.
• Natáčení probíhalo během čtyř ročních období, v 36stupňových vedrech i v mínus 20stupňových mrazech.
• Filmové Želary tvůrci našli na Slovensku na Malé Fatře ve vesnici Zázrivá.
• Natáčelo se na těžko dostupných místech. Filmová technika se musela při deštivých dnech tahat 3 kilometry za pomoci koňského spřežení.
• Dřevěnici, ve které Joza s Hanou žili, postavil štáb z trámů staré rozpadlé chalupy.
• Želarské nářečí vzniklo z nářečí v okolí Ostravice v oblasti Beskyd.
• Maďarský herec György Cserhalmi namluvil roli v maďarštině a byl předabován Miroslavem Táborským.
• Film Želary je prvním celovečerním filmem, který byl natočen kamerovou technikou Panavision.