The ABCs of Death: Jak se spojili světoví tvůrci a vytvořili hororový propadák

Povídkvoý komediální horor The ABCs of Death se skládá z 26 krátkých příběhů, které se sebou navzájem nemají žádnou obsahovou souvislost. Kromě příběhu jsou ale rozdílné i zpracováním. Každý z nich byl totiž svěřen do rukou jiného režiséra, celkem z 15 zemí světa. Spojuje je motiv abecedy, každému režisérovi bylo přiděleno písmeno, ke kterému přiřadil slovo jako pointu příběhu. Mimo to museli zahrnout také jeden další faktor - smrt. 

Film je americké produkce, představen byl v roce 2012 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. Přilákal mnoho diváků, přeci jenom propojení takového množství tvůrců je velmi ambiciózní idea, zvlášť pokud jsou některé povídky experimentální. Tolik očekávaný úspěch se ale nedostavil, možná právě proto, že velké množství povídek dohromady tvoří zmatený a neučesaný celek. Přesto se snímek dočkal dalších dvou pokračování. 

G jako Gravitace

Pro slovo „gravitace” se rozhodl australský režisér (Krvavá laguna, The Reef). Díky snímání z pohledu první osoby se divák vcítí do těla surfaře, která přijede na pláž a společně s batohem naplněným cihlami se na surfu vydá na rozbouřené moře. Když dopluje dostatečně daleko, dostojí svému plánu a utopí se.

W jako WTF!

Tvůrce tohoto příběhu Jon Schnepp (Metalocalypse) v něm ztvárnil sám sebe. Pracoval zrovna na animovaném filmu, když jej zavolali kolegové za štábu, aby s nimi šel sledovat zprávy. Postupně se do příběhu zamotají zvláštní, až surrealistické prvky, jako je žena bojující s mrožem nebo zombie klauni. I to samozřejmě skončí smrtí hlavního herce, a to ve chvíli, kdy příznačně zvolá „What the fuck?”.

X jako XXL

Komu jinému přidělit písmeno „X” než Xavieru Gensovi (The Divide, Hitman). Ten vytvořit Gertrudu, ženu „širších rozměrů”. Ta musí kvůli své nadváze denně snášet ponižující pohledy ostatních. Ve chvíli, kdy už nedovede posměšky snášet, rozhodne se něco se svojí postavou udělat, a to dosti svérázným způsobem. Naloží se do vany a začne si ostrými předměty odřezávat tuk. Když je dílo dokonáno, vyleze z vany a na posledních pár okamžiků si konečně zapózuje ve svém hubeném těle, než úplně vykrvácí.