Studnice oblíbených filmových hlášek, psychiatr Chocholoušek, který se stal symbolem cvokařů, a životní role Luďka Soboty

Ani komedie Marečku, podejte mi pero! nebo Postřižiny nepřilákaly do kinosálů více lidí. Teprve až v roce 1984 si prvenství přebrala Troškova komedie Slunce, seno, jahody a hned následující rok se do kin nahrnulo téměř 4,5 milionů lidí, aby si užilo Otíka v komedii, kde sotva řekl pár slov, a přesto nebylo Čecha, který by podivína a ostatní povedené obyvatele z komedie Vesničko má středisková neznal.

Komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! vyplodila hlášky jako „Kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“, „Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.“, „Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás!“, „Je to takový překladatelský oříšek.“. Vlastně celý film je doslova napěchovaný frázemi, které si lidé zapamatovali a zařadili do svého slovníku. A není divu, když za scénářem stojí kromě Oldřicha Lipského geniální dvojice Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, kteří uměli pracovat s českým jazykem jako nikdo jiný.

Komedie zaujala i hitem vědeckotechnického pokroku. Ve filmu se zrodil kondiciogram, na jehož výsledcích si postavil životní úspěchy plachý František Koudelka, který přišel z malé vesničky do velkoměsta na zkušenou.

Nesmělého traktoristu, kterému teta zařídila místo v autoservisu, si zahrál Luděk Sobota. Na roky se tak pro filmaře i diváky stal přihlouplým ňoumou. Rozhodně mu to ale popularita komedie, která dokáže polechtat bránici i dnes, vynahradila.

Vlastně je hodně těžké si pro tuto roli představit někoho jiného. A to ho původně ani Ladislav Smoljak do role nechtěl. Nevěřil, že by Sobota postavu ztvárnil tak, jak si on představoval, a svůj názor nezměnil ani po natočení. Tvrdil, že mu film zkazil.

Přitom za směšný honorář 240 korun za jeden natáčecí den odvedl Sobota skvělou práci. Za celé natáčení si vydělal asi 12 tisíc.

Pro Petra Nárožného role automobilového závodníka byla filmovým křtem. Přestože už byl ve středním věku, bylo to poprvé, co se před kamerou objevil. A hned lezl režisérovi i scenáristům na nervy, protože měl neustále nápady, jak svou malinkou roli vylepšit.

Film je také nostalgickou vzpomínkou na legendární Automat Koruna na Václavském náměstí. Koruna patřila k hlavnímu městu stejně neodmyslitelně jako socha sv. Václava nebo Národní divadlo. Denně si v tomto legendárním bufetu utišilo hlad a žízeň deset tisíc lidí. Za lidové ceny si zde pochutnávaly děti na jahodovém koktejlu, dělníci si pochvalovali sytou polévku a slečny obložené chlebíčky.

Bufet byl filmařům k dispozici jen v noci, protože nebylo možné natáčet scény během plného provozu. Všechno museli po natáčení uklidit a uvést do původního stavu.

Kromě Prahy se filmový štáb podíval i na Konopiště a Štiřín a ženatý a spokojený František Koudelka obýval na konci filmu se svou manželkou Blankou (Marta Vančurová) chaloupku v Jickovicích u Písku.

Komedie je ve vysílání ČT1 6. ledna.