Slunce, seno, jahody: Bez faráře Otíka by byla v Hošticích nuda
![Slunce, seno, jahody: Bez faráře Otíka by byla v Hošticích nuda Slunce, seno, jahody: Bez faráře Otíka by byla v Hošticích nuda](/uploads/page/1200x1200_fit/8526-slunce-seno-jahody-bez-farare-otika-by-byla-v-hosticich-nuda-2023-06-30-14-39-22.jpg)
![Lída Kropáčková](https://www.kinotip2.cz/uploads/author/100x100_fit/Lida-Kropackova-profil.png)
Jen něco tam chybí, tedy spíše někdo. Otáčíte se a podvědomě čekáte, že ho tam někde zahlédnete. Koho? No přece faráře Otíka!
Luděk Kopřiva (1924–2004) neměl v životě mnoho hlavních rolí, ale i z malé role dokázal udělat velkolepou podívanou. Zářným příkladem je právě role faráře Otíka.
Komikem od dětství
Talent měl rozhodně po otci, který sice z existenčních důvodů provozoval hospodu u Vltavy, kde se zastavovali všichni voraři, ale sotva se za posledním hostem zaklaply dveře, už spěchal ke svým milovaným ochotníkům. Syna, který byl od dětství komediant, brával s sebou.
Ani ve škole nedokázal mladý Kopřiva potlačit komika, kterého v sobě nosil, a spolužáky i učitele bavil hereckými etudami. Na konzervatoř se dostal na první dobrou, a právě tato škola ho zachránila před totálním nasazením během války. Po válce si podal přihlášku na DAMU, kam se také dostal na první pokus.
![Cecilka, Otík a brigádník](https://www.kinotip2.cz/uploads/image-gallery/800x800_shrink_only/3312-image-2023-06-30-14-32-52.jpg)
Životní role
Životní roli dostal od režiséra Trošky, který ho ve svých letních komediích z Hoštic obsadil do role místního faráře Otíka. Charakter postavy mu sedl naprosto dokonale, a dokonce byl jednou požádán, zda by nepokřtil dítě. Vtipně odpověděl, že křest klidně vykoná, ale asi to nebude nic platné.
Pro všechny lidi už zůstal Otíkem. Někdy se to i hodilo. Třeba když porušil dopravní předpisy a měl dostat pokutu. Když policisté viděli, koho to zastavili, jen mávli rukou a s průpovídkou „Sodoma, Gomora velebnosti!“ známého herce nechali odjet.
S ženami to uměl
Vtipné je, že Luděk Kopřiva byl sice věrohodným farářem, ale ve skutečnosti byl velkým milovníkem něžného pohlaví. Díky daru bavit všechny kolem sebe neměl o ženy nikdy nouzi. Jen na divadle si stěžoval, že i přes svou věrnost a třicetileté působení na scéně Divadla E. F. Buriana nedostal nikdy role milovníků.
Ač sám občas zapomněl, že je ženatý, na svou manželku hodně žárlil a neváhal ji i sledovat, když měl podezření, že je mu nevěrná. Ona ale, na rozdíl od něj, věrná vždycky byla. Když mu žena zemřela na rakovinu, nesl to těžce a byl dlouho sám. Lásku našel až v 73 letech, kdy se oženil podruhé. Hodně omládl, a dokonce si ještě znovu začal užívat života. Vypravil se s manželkou i do Ameriky. V restituci získal dům v centru Prahy, a tak si nemusel dělat starosti, když mu po revoluci zrušili divadlo a když poslední roky života už nemohl hrát, protože měl Parkinsonovu nemoc a nedokázal si zapamatovat texty.
Nám však bude dělat radost jako farář Otík ještě řadu let.
K vidění 4. 7. večer na TV Prima.
- csfd.cz,
- Staré dobré časy 6/23, vydavatel RF Hobby,
- Autorský text