My z konce světa: Kruté loučení v zasněžených Krkonoších: Legendární rodinný seriál se loučí v slzách a s tajemstvím, které hory nikdy nevydají
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciPředstavte si, že stojíte na prahu úterního rána a nad horskými hřebeny se stahuje těžký stín. Chladný vítr fouká skrz škvíry staré dřevěné chaty, kde se odehrává příběh plný rodinných tajemství a nečekaných zvratů. Po hluboké tragédii, která navždy změnila osud obyvatel tohoto odlehlého místa, přichází okamžik, kterému nikdo nechtěl věřit.
Čas se neúprosně naplnil a rodina správce stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Balení kufrů doprovází podivné napětí, loučení s věrnými čtyřnohými ochránci a sčítání posledních stop minulosti. Kam vlastně mizí kouzlo domova, když se jeho základy rozpadnou?
My z konce světa: Když Krkonoše pohltí rodinné drama
Legendární televizní seriál My z konce světa, který vznikal v letech 1973 až 1974, přináší ve svém závěrečném třináctém díle s názvem Loučení rozuzlení celého příběhu. Režisér Ludvík Ráža natočil toto normalizační rodinné drama podle scénáře Oty Hofmana a Ireny Hofmanové, kteří se inspirovali knihou Kláry Jarunkové Bratr Mlčenlivého vlka.
V hlavních rolích se představili skvělí herci. Otce ztvárnil Radovan Lukavský, maminku Zdena Hadrbolcová, roli Vuka získal Oldřich Vízner a Gábinu si zahrála Radka Jandáčková. Nezapomenutelnou postavou se stal dětský hrdina Jurka v podání Jiřího Máši. Právě s jeho postavou je spojen neuvěřitelný růstový paradox, který potrápil celý filmový štáb.
Když herec vyroste o 13 centimetrů: Zákulisní drama na place
Během dlouhého natáčení představitel Jurky extrémně vyrostl. Na začátku byl o celých 13 centimetrů menší než jeho filmová maminka Zdena Hadrbolcová, ale na konci ji viditelně přerostl. Aby se zachovala kontinuita scén, musel mladý herec v některých záběrech stát s nohama široce rozkročenýma, aby opticky vypadal stále menší než jeho kolegyně.
Další zajímavostí je suverenita, s jakou otec v podání Radovana Lukavského řídí rodinnou Tatru 57. Ve skutečnosti byl však velmi špatným řidičem, řízení se vzdal už v mládí a role v tomto seriálu pro něj znamenala jedno z ojedinělých a velmi neochotných usednutí za volant po mnoha letech.
Natáčení v zimních Krkonoších bylo pro pražské filmaře doslova očistcem, protože většina štábu i herců neuměla lyžovat. Členové Horské služby museli zachraňovat situaci a v mlze a vánicích vodili filmaře do bezpečí. Na zádech a saních navíc vynášeli do strmých kopců těžké kamery, stativy a často i samotné dětské herce, kteří se na lyžích neudrželi.
Pamětníci na tyto extrémní podmínky vzpomínají s respektem:
Hledali jsme stranou od turistických cest místo, kde bychom mohli odstřelit lavinu. Nebylo to snadné ani tehdy, protože všude byly sjezdovky, chaty…
V letech 1973–1974 disponoval štáb Krátkého filmu Praha těžkou, robustní technikou, jako byly kamery na 35mm film, masivní stativy a těžké agregáty na svícení. Bez funkčního termoprádla, moderních nepromokavých materiálů a lehkých sněžných skútrů byla produkce plně závislá na fyzické síle Horské služby a místních obyvatel.
Chata Severka a kulisy, které zmizely ve sněhu
Seriál se natáčel na reálných místech v Krkonoších, zejména v Peci pod Sněžkou na chatě Severka s číslem popisným 74, v Malé Úpě, Jánských Lázních a Trutnově. Interiéry pak vznikaly v Hostivařských ateliérech v Praze. Samotná chata Severka musela být pro potřeby natáčení upravena.
Filmaři k ní přistavěli celé jedno křídlo jako dočasnou kulisu, která byla po skončení prací opět kompletně rozebrána. Dnes už po této stavbě nezůstala ani stopa, jako by ji hory pohltily zpět do svého sněhového objetí.
Rodinná sága, která nebyla agitkou: Diváci mluví
Dílo se těší trvalé oblibě u diváků a na filmových databázích získává skvělá hodnocení. Slova jednoho z věrných diváků na portálu Kinobox.cz mluví za vše:
Solidně natočený seriál o životě na horách… Tento seriál ale přeci jen psala spíš Irena než Ota, protože z hor pocházela. Na seriálu mě zaujalo to, že je to rodinná sága a přitom to není agitka, dokonce se v ní operuje i s tak vážným tématem jako je smrt v rodině, která z rozjuchané televizní budovatelské tvorby dělá příběh ze života.
Nenechte si ujít toto dojemné zakončení jedinečného příběhu, které vás přenese do zasněžených Krkonoš sedmdesátých let. Závěrečný třináctý díl s názvem Loučení vysílá televizní stanice ČT1 dne 19. srpna 2026 od 13:00 do 13:25. Vzpomínáte si na tento seriál z dětství, nebo ho objevujete teprve teď?
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci