Chyby a zajímavosti v komedii Pupendo: Zatopený ostrov, prochladlý herec a vtipné improvizace

Protichůdné reakce na celkově dobře hodnocený film

Autorský tým slavných českých komedií Pelíšky (1999) a Musíme si pomáhat (2000) přinesl v roce 2003 další úspěšnou podívanou, která baví diváky do dnešních dnů. Snad žádný film se neobejde bez určitých přešlapů a chyb, jež vznikly během natáčení a byly v průběhu let postupně objevovány pozornými diváky.

V Pupendu jich ale není mnoho, respektive Česko-Slovenská filmová databáze jich zachycuje pouhých šest. Právě na tomto webu zaměřeném na filmovou a seriálovou tvorbu si snímek drží příznivé hodnocení 75 % a řadí se k nejoblíbenějším navzdory tomu, že reakce diváků nebývají vždy jenom nadšené.

„Ten film mám raději než Pelíšky.“

Přijde mi, že je to takový pokus o opakování úspěchu již minulého v podobě Pelíšků, což většinou nemá valné výsledky. Až na pár momentů je to zapomenutelný film s nevýraznými výkony, ale především scénářem.

„Velice povedený film, který mi dosud unikal. Největší sílu filmu vidím ve výborném herectví ústřední čtveřice a ve vtipném scénáři a dialozích parodujících dobu socialismu a různé typy tehdejších charakterů.“

Natáčení zkomplikovaly povodně

Část exteriérů se měla natáčet na Libeňském ostrově, ale kvůli povodním skončila tato oblast pod vodou. Režisér Jan Hřebejk byl tedy nucen vybrat jiná místa, ale do této lokality se později vrátil s filmem U mě dobrý (2008).

Nejvíce dosud objevených chyb zjevně obestírá postavu Vládi Ptáčníka v podání herce Pavla Lišky. Ten například říká, že velitelem vojenského západního okruhu je plukovník Sochor, jenž ovšem zemřel v 50. letech. V době, o níž Vláďa mluví, byl ve skutečnosti velitelem generál František Veselý. Další pochybení lze vypozorovat ve scéně, kde v autě Vláďa vypráví o svém německém ovčákovi. Za nimi jedou další vozy, ale po chvíli záhadně zmizí.

Pro postavu Vládi tvůrci původně zvažovali Matěje Rupperta, ale nakonec dospěli k tomu, že Pavel Liška se pro ni hodí více. Její konečná podoba vlastně vznikla až právě díky němu, přímo během natáčení. Sám jednou podotkl, že asi polovina z postavy byla vymyšlena na místě. Ve scénáři míval často třeba jedinou větu, o kterou se mohl opřít, a pak už improvizoval.

Ani Míla Břečka (Jaroslav Dušek) se nedokázal vyvarovat chyb, třeba když psal „vzkaz budoucím generacím“. Propisku tehdy držel hrotem nahoru, a tak by jistě přestala psát, kdyby se s ní pokoušel načmárat takhle dlouhý vzkaz. K dané postavě se nicméně váže jedna mnohem slavnější scéna – ta z bazénu. Točila se celý den, a i když měl Dušek na sobě neopren a voda dosáhla příjemných 28 °C, prochladl tak, že už ani nemohl mluvit. Natáčení se proto muselo odložit na další den.