Opatrovnictví se ustavuje primárně u nezletilých dětí, o které se nemohou starat rodiče, nebo u dospělých osob, jejichž svéprávnost byla soudem omezena. Dále se může týkat správy majetku, pokud osoba není schopna jednat samostatně.
Mezi hlavní povinnosti patří správa záležitostí opatrovaného, zastupování jeho zájmů v právních i osobních věcech, péče o jeho blaho a majetek, a to vše s ohledem na rozhodnutí soudu a platné zákony.
Ano, obsah se často zaměřuje na odlišnosti mezi opatrovníkem pro nezletilé, opatrovníkem pro řízení, opatrovníkem osoby s omezenou svéprávností nebo opatrovníkem pro správu majetku. Každý typ má svá specifická pravidla a rozsah pravomocí.
Texty se zabývají procesem jmenování opatrovníka soudem, rozsahem jeho oprávnění, nutností schvalování určitých právních jednání soudem, ale také otázkami odvolání opatrovníka či zániku opatrovnictví.
Často zdůrazňují důležitost ochrany nejlepšího zájmu opatrovaného, jeho práv a důstojnosti, a to ve všech rozhodnutích a krocích, které opatrovník v jeho zastoupení činí. Diskutují i o etických aspektech role.
