Nejslabší chvíle muže, který změnil dějiny. Strhující drama odhaluje nevěru, strach i pochybnosti milovaného vůdce

Neděle večer volá po příběhu, který vás vtáhne a nenechá vydechnout až do poslední minuty. Máte chuť na drama z masa a kostí, kde se mísí politika s nevěrou, vězení s divadelními prkny a velké dějiny s malými lidskými slabostmi? Připravte si popcorn a vypněte telefon. Čeká vás životopisný film o muži, který dokázal změnit osud celého národa, ale vlastní manželství zachránit nedokázal.

Zapomeňte na nudné učebnicové portréty. Tohle není oslava bezvadného hrdiny v kožené bundě. Je to drsný pohled do duše člověka, který se celý život potýkal s pochybnostmi, strachem a touhou po uznání. Muže, který sice dokázal vzdorovat totalitě, ale v lásce selhal znovu a znovu.

Když se bohém stane prezidentem

Teprve nyní můžeme odhalit totožnost hlavního hrdiny. Řeč je o filmu Havel z roku 2020, který natočil režisér Slávek Horák. Snímek mapuje dvě klíčové dekády v životě Václava Havla – období mezi roky 1968 a 1989, kdy se z dramatika a disident stal symbol boje za svobodu.

Hlavní roli ztvárnil Viktor Dvořák s takovou precizností, že vám při sledování běhá mráz po zádech. Jeho podoba s bývalým prezidentem není jen vizuální – dokázal zachytit i slavné ráčkování, nervózní gesta a váhavost v hlase. Po jeho boku září Anna Geislerová jako Olga Havlová, žena s ocelovým páteří, která svého muže držela nad vodou i v těch nejtemnějších chvílích.

Film nekončí u politických událostí. Odhaluje Havlovy mimomanželské poměry, jeho pochybnosti o vlastním talentu a strach z toho, že selže. Ukazuje muže, který patřil všem, jen ne své rodině. A právě tento lidský rozměr dělá z Havla mnohem víc než pouhý historický dokument.

Masky za statisíce a měsíce tréninku hlasu

Proměna Viktora Dvořáka v Václava Havla byla titánská práce. Herec musel projít nejen úpravou účesu a nasazením zubní protézy, ale především měsíčním tréninkem s hlasovým koučem. Naučit se věrohodně napodobit Havlovo charakteristické ráčkování bez toho, aby to působilo jako laciná parodie, vyžadovalo stovky hodin cvičení.

Maskéři odvedli tak precizní práci, že za ni získali Českého lva. Film celkem posbíral 14 nominací na tuto prestižní cenu. Na ČSFD si drží hodnocení 63 procent, což při kontroverznosti tématu svědčí o tom, že tvůrci trefili správný tón.

Důležitou roli v příběhu hraje také Pavel Landovský v podání Martina Hofmanna. Tento bouřlivý přítel a spolubojovník dodává filmu potřebnou energii a humor. Kontrast mezi Havlovou jemností a Landovského živelností vytváří napětí, které vás drží u obrazovky.

Hrdina, který se bál

Reakce diváků i pamětníků byly od premiéry velmi emotivní. Jedni oceňují odvahu ukázat slabosti národní ikony, druzí kritizují přílišný důraz na Havlovo váhání.

Film nám konečně ukázal, že i ti největší hrdinové našich dějin byli jen lidé, kteří se báli, chybovali, ale nakonec se dokázali postavit za správnou věc,

říká jeden z pamětníků.

Právě v momentech vnitřního boje film exceluje. Když Havel stojí před rozhodnutím, zda podepsat dokument, který ho pošle na roky do vězení, nebo zvolit pohodlný život v exilu, cítíte jeho strach až fyzicky. Nechce být mučedníkem. Chce psát hry, milovat ženy, žít svobodně. Ale svědomí mu nedovolí uhnout.

Olga v těchto chvílích stojí jako skála. Snáší nevěry, politické pronásledování i existenční nejistotu. Je to ona, kdo drží rodinu pohromadě, zatímco její muž zachraňuje národ. A právě tento paradox dělá z filmu tak silný příběh o ceně, kterou platíme za velké činy.

Neděle večer patří velkým příběhům

Drama, které vám ukáže dějiny očima člověka z masa a kostí, vysílá ČT2 v pondělí 5. října ve 20 hodin. Připravte si pohodlné místo na gauči a nechte se vtáhnout do příběhu, který vás donutí přemýšlet ještě dlouho po závěrečných titulcích.

A teď upřímně – znáte někoho, kdo by dokázal obětovat vlastní štěstí pro svobodu ostatních? Nebo je to jen romantická představa, kterou si rádi malujeme o hrdinech minulosti?