Články často rozebírají jeho schopnost vystihnout absurditu doby, mistrné používání humoru a jazykové hříčky, a také jeho pohled na vojenské prostředí či mezilidské vztahy, především v kontextu totalitního režimu.
Přispěl k nim především svým bystrým pozorováním reality a schopností transformovat běžné i absurdní situace do podoby, která je zároveň zábavná i kritická. Jeho satira často mířila na společenské a politické neduhy.
Vedle literární tvorby se články věnují i filmovým a divadelním adaptacím jeho děl, například kultovnímu románu Černí baroni, a jeho vlivu na českou popkulturu a širší uměleckou scénu.
Jeho styl je charakteristický lehkostí, ironií, situačním humorem a břitkým jazykem. Často využívá nadsázku a sarkasmus k odhalení lidských slabostí a společenských neduhů, přičemž si zachovává čtivost.
Velmi často jsou reflektována díla z období komunismu, zejména ta s vojenskou tematikou, stejně jako jeho pozdější tvorba pro děti. Články zkoumají vývoj jeho literární dráhy napříč žánry a dobou.
