Zítra v Ulici: Matouš se v úterý probouzí mezi mlaďochy, Adéla umírá studem

Těžká jsou rána nejen opilcova

Úterní probuzení bude plné otázek a pocit trapnosti postihne nejednoho člověka. Matouš (Radúz Mácha) nejdřív ani netuší, kde je, ale vzápětí mu to dojde. Připadá si trošku jako v mateřské školce, když se na obzoru objeví Michal (Karel Klement) s Erikem (Adam Seidl) a maličko si ho namažou na chleba. Vlastně mu ke snídani nabídnou chleba s hořčicí, protože ve studentské kuchyni nic jiného k dispozici není.

Matouš to raději oželí, ale vezme za vděk nabídkou sprchy. Po včerejšku stráveném v hospodě se jistě potřebuje osvěžit. Totéž platí o Adéle (Karolína Synková), která se probouzí do naprosto příšerné kocoviny a slibuje, že už nikdy nebude pít. „A jestli budu, tak mě rovnou zastřel,“ prosí Žofku. Rozcuchané vlasy, rozmazané oči. Hrůza pomyslet, že by ji takhle viděl Matouš. Div se hanbou nepropadne do země, když zjistí, že on je v bytě taky, jen kousek od ní. Ve vedlejší místnosti, na pohovce.

Ale když Žofka (Kateřina Ujfaluši) obezřetně vyjde z pokoje, on už bude naštěstí pryč. Zanechá po sobě pouze děkovný a omluvný vzkaz. Adéla tuší, že by se mu také měla omluvit za ten výstup na jeho oslavě narozenin. Co si teď o ní musí myslet, když se takhle opila? Zajde do hospody a najde ho tam, přisedne k němu s kajícným výrazem a upřímnou omluvou. „Já tohle fakt normálně nedělám,“ ujistí ho a nabídne, že mu to celé vynahradí třeba u kávy nebo v kině, kdyby chtěl.

Matouš si cení jejího zájmu a upřímnosti, ale musí být také upřímný – řekne jí, že pro něho je až příliš mladá a že by to zkrátka nefungovalo. Adéla se ještě jednou omluví a pak raději zmizí, doma zapadne do postele a rozbrečí se.

Adéla o lásku doktora opravdu stála

Žofka namítne, že to přece nebyla až tak velká láska, ale Adéla prohlásí, že pro ni setkání se sympatickým doktorem bylo osudové. Doufala, že přitažlivost je vzájemná. Bohužel to nevyšlo. Adéla se za své chování omluví také Žofce a poděkuje jí za všechnu pomoc a starost.

Zdá se, že by tahle dějová linka s charismatickým, atraktivním a „příliš starým“ lékařem mohla právě na tomto místě skončit. Žofka teď ví, že vzhledem k věku u něj také nemá šanci, a snaží se samu sebe přesvědčit, že je to tak lepší. Teď se alespoň může soustředit na obě své vysoké školy, aniž by ji cokoliv rozptylovalo. Tak se to pokouší namluvit i Michalovi, jenž ji má prokouknutou.

Navíc, když Žofce vzápětí přistane v mobilu zpráva od nadšeného Matouše, který jí znovu poděkuje za praktický narozeninový dárek, tvář se jí rozsvítí potěšeným úsměvem. Tím je řečeno vše.